Alfa Romeo 159 1.8 TBi: Od sedanu nemůžeme chtít víc

Při svém uvedení si Alfa 159 nevysloužila zrovna chválu na adresu jízdních vlastností. Motory zatěžovaly čumák víc, než by se slušelo, a jízda byla na nerovných površích trochu nervózní. Verzi 1.9 JTD naměřili v roce 2006 v britském Autocaru 1631 kg, na rozdíl od udávaných 1535 kg. Nicméně od té doby uplynul nějaký čas a na 159 se zřejmě tvrdě pracovalo. Pokud můžeme věřit údaji z továrny, nyní pohotovostní hmotnost benzínové 1.8 TBi dosahuje na v této třídě slušnou cifru 1430 kg. A to tu máme motor s litinovým blokem. Kolem základu se nicméně rozprostírá paleta nejmodernější techniky, od přímého vstřikování po plynule proměnné časování ventilů. Objem 1742 cm3 připomíná model 1750 Berlina z roku 1968, nicméně na rozdíl od atmosférického plnění staré Berliny se o „nacpaný pupík“ moderního agregátu stará turbo. A stará se dobře, nejvyšší výkon činí 200 koní a točivý moment 320 Nm je dostupný už ve 1400 otáčkách za minutu.

Motor zatahuje hladce odspodu, ale ve srovnání s momentem, kdy se roztočí turbo, vám to připadá trochu vlažné. Ve dvou a půl tisících „to“ však přijde a vás něco slušně šťouchne do zad. Jen mi bylo líto, že nad 4500 ot. tlak mírně klesá, a tak se 1.8 T nemůže pochlubit tím pravým, řízným, otáčkomilným charakterem, který mívá za následek, že se na prostor před omezovačem těšíte jako GM na státní dotace. Motor se nad středními otáčkami prostě trochu uklidní a netáhne už s takovou razancí. Na limitu se auto chová trochu nedotáčivě jako každá předokolka, ale ve všech méně náročných režimech 159 v této konfiguraci působila vyváženě. A co víc, fantasticky pohodlně. Už dlouho jsem nejel s autem, které by mi s takovým přehledem dávalo najevo, že sice fandí rychlé jízdě, ale rozhodně mě nehodlá obtěžovat ranami do podvozku na každé díře. Tleskám!