Test Smart ForTwo 0.8 cdi: Dokáže fungovat mimo město?

Komentáře

Dokáže „chytré“ vozítko do města fungovat i mimo něj?

prvni jizda

recenze

Autocar

testy

Smart ForTwo

Smart

Smart ForTwo 0.8 cdi

Smart ForTwo 0.8

Osobní setkání se Smartem ForTwo se mi dlouho vyhýbalo a musím říct, že mě naplňovalo spoustou zvědavosti a očekávání. Od dob původního Mini se neobjevilo snad žádné malé auto, které by tak zatřáslo zavedenou koncepcí. Namísto obvyklého zmenšování velkých aut Smart nabídl dvoumístnou kabinu normálních rozměrů a relativně použitelný prostor pro zavazadla, ale zahodil všechno ostatní.

Jako statický objekt je tak Smart velmi zajímavý a přitažlivý – v kabině se můžete uvelebit s překvapivým pohodlím (jako spolujezdec jsem si dokonce natáhl nohy) a vyvýšený posaz spolu s nezvyklou blízkostí všeho okolo vyvolává zvláštní, ale nikoli nepříjemné pocity. Jako byste byli uzavřeni v tenké a přitom pohodlné bublině. Když k tomu přidáte možnost příčného parkování v podélném stání a malou šířku, díky které se vecpete i do mezer pro ostatní neprostupných (byť s větší druhou generací je to náročnější), začíná ForTwo jako vozítko do města dávat docela smysl.

Záměrně neříkám auto. Protože jakmile tuhle věc začnete posuzovat jako automobil, její argumenty se rozkolísají na vratkých nohách a složí jako domeček z karet. Začněme třeba motorem. Tříválcový diesel svým zvukem a vibracemi trochu připomíná multikáru neblahé paměti, kterou naštěstí převyšuje dynamickými vlastnostmi. A pokud očekáváte, že se naftová osmistovka spokojí s výrazně menším přídělem paliva než úsporný hatchback nižší střední třídy, není to tak docela pravda – rozdíl je po městě malý a mimo ještě menší.

Převodovka je již o něco lepší než v minulé generaci, a s trochou snahy a ubíráním plynu s ní lze dokonce plynule zrychlovat. Nicméně to pořád ještě neznamená, že by byla dobrá. No a potom tu máme podvozek a řízení. Nelineární reakce na otáčení volantem, kdy se nejdříve nějakou dobu nestane téměř nic a potom začne auto naráz zatáčet, jsou začátkem. Pokračováním jsou nečitelné a nepředvídatelné vlastnosti v blízkosti limitu (tedy alespoň tak blízko, jak jsem se odvážil vydat) a samo-zřejmě také poskakování, způsobené krátkým rozvorem.

Pozitivně mě naopak překvapilo to, že při jízdě po dálnici se cítíte téměř jako v opravdovém autě, a pokud takové věci neplánujete provozovat každý den, je to vlastně naprosto snesitelné. Takže? Vnější rozměry jsou samy o sobě dostatečným důvodem, proč si Smart koupit – v mnoha situacích je prostě nenahraditelný a jeho řešení je svým způsobem geniální.