Renault Mégane: Předražená legrace

Nebudeme to rozpitvávat – ani náhodou. Renault sice aktuálně nabízí slevu 25 000 korun při zakoupení Grandtouru na splátky, ale i tak je přes 560 tisíc, neřku-li lehce přes 700 za testovaný exemplář, za Mégane hodně. Byť vypadá větší a poněkud exkluzivnější, než ve skutečnosti je. Jenže tenhle vzhledový trik dostanete již v základní výbavě za o něco více než polovinu první ceny této specifikace. Cena ovšem není jediný problém. Renault vás za vaši štědrost patrně míní potrestat. Pod kapotu vám v této specifikaci umístí dvoulitr, který je sice relativně tichý a dokáže krásně zatáhnout ve vyšších rychlostech, nicméně trpí velmi výrazným turboefektem. Pod 1400 otáček se neděje prakticky nic, poté se nadechne turbo a auto téměř bez ohledu na zatížení cestujícími a nákladem vyrazí chutě kupředu. Nádavkem přidají spojku, s níž máte na výběr celkem dvě možnosti. Buď ji při každém rozjezdu a následně přeřazení připálíte dlouhým prokluzem, nebo se budete pohybovat přískokem. Za celou dobu testu se mi nepodařilo přijít na jiný způsob, jak se rozjet a řadit bez značně zřetelného cuknutí. A aby toho nebylo málo, dostanete i „intelektuální“ převodovku. Zvláště vhodná je pro zákazníky z řad malířů postmoderny – mohou si s ní za jízdy procvičovat rozmáchlé a dlouhé tahy štětcem.

Grandtour, stejně jako kterýkoli jiný Mégane (mimo základních výbav), dostal do vínku dobře vypadající interiér z na pohled zdařilých materiálů. Že na testovacím kusu v mrazech vrzal, bych byl ještě ochoten skousnout, ale chřestění na nerovnostech je za tuto cenu faux pas. Možná to má co dělat s nastavením podvozku. Ten pravděpodobně vzhledem k těžšímu motoru citelně přitvrdil, což se projevilo jak na komfortu (negativně), tak na jízdních vlastnostech (bohužel také negativně). Plavné pohodlí pro Mégane příznačné je to tam a na jeho místo nastoupilo odskakování, cukání nasebemenších spárách v zatáčce a zoufalá plavba na táhlých podélných nerovnostech. Ve spojení s notoricky necitlivým řízením nejde zrovna o kombinaci, o které byste snili.

Všechny drobné nedostatky podvozku Méganu, které se jinak daří slušně zamaskovat, zde vystupují na povrch v plné síle. A to včetně poněkud jankovité zadní nápravy, která s oblibou vykazuje snahu ustřelit při průjezdu esíčkem. Kromě ztráty komfortu nemusí extrémně konzervativního řidiče nic z toho moc rušit. Naopak se bude každé ráno rozplývat nad skutečně podařeným systémem keyless go. Opravdu to funguje skvěle. Přijdete k autu, sáhnete na kliku, odemkne se, sednete dovnitř, zmáčknete čudlík a auto si rozsvítí, nažhaví a nastartuje. Elektronická ručka se povolí a jedete. Při návratu za pomoci senzorů zaparkujete a prostě odejdete. Mégane si sám zhasne, zatáhne brzdu a (bez výjimky vždy – zdravíme Lexus) zamkne. Francie sobě.