Test Hyundai ix20 1.4 CRDi: Zadrhávání převodovky a žrout
Hyundai ix20 má své dvojče, každopádně ne jednovaječné.
Když se s ročním zpožděním objeví na scéně druhé z automobilových dvojčat, patrně nečekáte, že může ještě nějak konsternovat motoristickou veřejnost. Navíc když vychází z vozu, který sice dělá radost prostorným interiérem i zavazadelníkem, ale který vás svým nejistým podvozkem příliš nepřesvědčí. Určitá předpojatost byla na místě, leč jak se zdá, Hyundai ix20 není pouze Kia Venga s vyměněnou maskou, novými světly a jiným znáčkem. Náznaky nového charakteru modelu ix20 objevíte nejdříve prostřednictvím volantu. Elektrickému posilovači řízení se i tady povedlo dokonale sprovodit ze světa všechen cit, nicméně jiné nastavení vyžaduje použití větší síly, což společně s uspokojivou přesností tvoří přesně ten celek, který by mohl vyhovovat také typickému majiteli rodinného kompaktu.
Že sedíte v jinak nastaveném voze, informuje především poddajnější podvozek. Skvěle si poradí se špatným povrchem silnice, do interiéru propouští minimální hluk a i v rámci možností daných aktuálními kalamitními podmínkami si udrží velmi slušnou mechanickou přilnavost. Jistou daní za měkčí odpružení a méně tvrdé silentbloky je tendence k větším (i když ne nepříjemným) náklonům a zanedbatelnému zhoupnutí zadní nápravy při přejezdu ostrých nerovností v zatáčkách. Posádka by k naprosté spokojenosti uvítala lepší boční vedení sedadel a ten, kdo bude nosit zavazadla, zase o něco nižší nakládací hranu. Ale pokud jde o komfort, ix20 můžete jen máloco vytknout. O to více by vás pak mohla mrzet špatná volba motoru, což je podle mého mínění v tomto případě diesel (u Hyundaie pouze 1.4, výkonově zajímavější agregát 1.6 CRDi zůstává kvůli zachování hierarchie vyhrazen pro Vengu).
Starty čtrnáctistovky v mrazech doprovází typický rachot. Po zahřátí se malý čtyřválec, v našem případě silnější ze dvou výkonových variant, zklidní, při vyšší zátěži se ovšem nelibé klapání zase objeví. Přísun síly je na přeplňovaný diesel velmi lineární, a tedy bez kopanců, jenže také bez očekávaného zátahu od nižších otáček. Výkonu ve vyšších otáčkách se dočkáte, ale musíte si ho zasloužit pořádným sešlápnutím plynu a častým využíváním nižších kvaltů šestistupňové manuální převodovky. Počítejte pouze s tím, že ani nejrychlejší práce s trochu zadrhávající řadičkou vás nedostane na stovku rychleji než za nijak zajímavých čtrnáct sekund.
Dieselový downsizing má svá pro a proti jako u benzínu. To znamená, že na okreskách nebo ve městě můžete jezdit se spotřebou pět až šest litrů, ale na dálnici, kde musíte motor více postrkovat k limitům, vyskočí téměř na osm, tedy skoro na dvojnásobek udávaného průměru. Tady by svou práci lépe zastala kultivovanější a tišší benzínová jedna šestka s výkonem 124 koní, která je o 35 tisíc levnější. Ani to ale nic nemění na dvou důležitých faktech, na něž byste neměli zapomínat při touze po malém korejském MPV – ix20 svého sourozence od Kie s přehledem poráží, ale cenově vychází hůř než velmi povedený model i30.
LÍBÍ SE NÁM
- Kvalita jízdy
- Vnitřní rozměry a velikost kufru
- Variabilita zavazadelníku
- Přehlednost palubní desky
NEMŮŽEME VYSTÁT
- Vlažné podání výkonů
- Spotřebu
- Zadrhávající převodovku
FAKTA
Hyundai ix20 1.4 CRDi Style
- Cena 429 900 Kč
- Nejvyšší rychlost 167 km/h
- 0–100 km/h 14,5 s
- Spotřeba 4,3 l/100 km
- Emise CO2 114 g/km
- Hmotnost 1446 kg
- Motor řadový čtyřválec, 1396 cm3, turbodiesel
- Výkon 90 koní v 4000 ot./min.
- Toč. moment 220 Nm při 1750–2750 ot.
- Převodovka 6stupňová manuální








































