Test Land Rover Defender: Je nezadržitelný

Defender. Stačí vyslovit tenhle název, a pokud náhodou nesedíte s hlavou v sušáku v dámském kadeřnictví, zrak většiny lidí z vašeho okolí chytí zasněný lesk pod dojmem vidiny dech beroucích, chlapských dobrodružství… Zbývající menšina vyjekne „Au, já jsem si zlomil nehet, co si jen propáníčka počnu?“ Tohle auto se za více než šedesát let se změnilo jen minimálně. Stalo se modlou tvrdých chlapů. A vojáků, které občas politujete, když je předjíždíte na dálnici. Defender je kultem. Zčásti proto, že si s vlastním přizpůsobováním evoluci okolního prostředí dělá zhruba stejné starosti jako latimérie podivná, zčásti proto, že lepší volně prodávaný off-road nenajdete. Auto, které je nejschopnější mimo silnice.

V tom je ovšem menší háček. Průměrný člověk vedený ke schopnosti kritického myšlení si vcelku snadno dovodí, že „nejschopnější auto mimo silnice“ bude zákonitě nejhorší na silnici. Žijeme sice ve světě přepychových „terénních“ SUV, ale kolektivní vědomí hlásá, že z asfaltu je páníček nebude vyhánět ani za těžkého splínu. U tohoto klasického Land Roveru je to jinak. Když potkáte řidiče Defenderu na silnici, dělá tuhle činnost buď z donucení jako voják pod hrozbou kulky, nebo jde o zvlášť fanatického masochistu, případně se za volantem ocitl omylem a očekávejte, že vyskočí z jedoucího auta. Pak je tu ještě jedna možnost. Motoristický novinář, který se na Defender nepříčetně těšil i přesto, že jej místo bojů v afghánských horách čeká hezkých pár stovek kilometrů po slušných českých silnicích. Což je vzhledem k výše zmíněnému docela zlověstná vyhlídka.

Defender hned na první pohled šokuje svojí impozantní velikostí Při podrobnějším zkoumání (mikroskopu není třeba) vás uhodí do očí odhodlání, s jakou tohle auto ostentativně zavrhuje cokoli, co by mohlo zavánět líbivostí a narušovat jeho čistě utilitární poslání. Podívejte se na zadní světla, panty dveří nebo kamkoli jinam. V jistém smyslu zvrácené pojetí krásy. Pak vezmete za kliku tenkých hliníkových dveří a vyškrábete se do výšky, z níž by se zadýchal i mladý kamzík. Pak už to jde v rychlém sledu. Obrovský volant, při jehož ovládání váš loket koliduje s oknem a dveřmi. Tento kloub současně plní úlohu deformační zóny při bočním nárazu. Počet otáček mezi rejdy zapomenete počítat dříve, než se dočkáte konce. Vyosené pedály pro zaručenou skoliózu. Spojka, která z vaší levé nohy udělá postrach hipodromů. Parkovací brzda u pravého kotníku s rizikem zhoršení skoliózy o vyhřezlou ploténku. Řadicí páka ne o mnoho menší než náčiní skokana o tyči.

Překvapivě tu přece jen najdete záchvěvy modernosti, jako jsou přístroje a tlačítka z marnivějších land roverů, klimatizace, absence ventilačních otvorů pod čelním oknem, posuvné sedadlo a především šestistupňová převodovka. Nýtování čtyřválce původem z Transitu vás bude strašit ve spaní a při řazení víte naprosto detailně, co se právě děje, ale když se s motorem a převodovkou Defenderu sžijete, přirozená vidina notorické brzdy provozu vezme překvapivě zasvé. Věřte nebo ne, ale rozpohybovaný Defender se k velkému údivu ostatních řidičů dokáže držet i na rychlých, točitých okreskách, byť to není jeho smyslem. Dosáhnout limitu přilnavosti úzkých a vysokých pneumatik není zrovna neřešitelný úkol, pak už jde jen o míru osobní statečnosti. Nakonec jsem ani po silniční anabázi nemusel vyhledat lékařské ošetření a při výletu do terénu Defender jen napůl znuděně a napůl dotčeně zíval. Výčet jeho slabin má ale vždy jakýsi dobrosrdečný podkres a nadchne každého, kdo ví, která bije, stejně jako fakt, že projede všechno, utáhne i letadlo a budete v něm vypadat drsněji než Jason Statham. Sláva Defenderu!

Verdikt: Na silnici je Defender příšerný, v terénu božský. Kvůli tomu prvnímu si ho nekupujete.

• Cena: 800 978 Kč
• Výkon: max. 130 km/h, 11,1 l/100 km
• Technika: čtyřválec, turbodiesel, 2401 cm3, pohon všech kol, 122 koní, 360 Nm, 1895 kg, emise CO2 295 g/km