Test Honda Civik Type R: Type R je mrtvý

Pokud jde o demonstrace, tohle není protest úplně jako při G20. Rozhodli jsme se vyjádřit naši nespokojenost s odchodem Civiku Type R, a tak do továrny Hondy ve Swindonu napochodovala Revoluční armáda TG. Bohužel nás bylo jen pět. Našimi jedinými zbraněmi byl chatrný transparent, který se ochotně rozpadl při prvním náznaku větru, a nefunkční vuvuzela. A nikdo si nemohl vzpomenout na slova tak dlouho nacvičovaného, k dokonalosti dotaženého chorálu, který jsme vymysleli včera večer v hospodě. Když se nad tím zamyslíme, nejspíš nejsme na správném místě. Nebylo to vlastní rozhodnutí Hondy, nýbrž k ukončení výroby Civiku Type R byla přinucena s ohledem na přísnější emisní normy Euro 5, platné od příštího roku. Což dělá z naší swindonské demonstrace něco podobného, jako kdybychom přišli na pastvinu plnou koní, abychom protestovali proti zákazu honů na lišky. („Jasně, chlapci, víme. Jsme zcela na vaší straně. A teď nám pomozte kydat hnůj, ano?“)

Jenže lidé zodpovědní za normy Euro zřejmě sedí v Belgii, což je hodně daleko. Symboličtější bylo demonstrovat u továrny ve Swindonu. Právě tady se vyrábí současný Type R a pro mimoevropské trhy bude pokračovat i příští rok. To není fér. Co nám chybí v organizaci, početnosti a hluku, vynahradíme auty. S pomocí těch nejlepších lidí z klubu majitelů Type-R (ano, trvají na původní pomlčce, přestože ji Honda u posledního Civiku vypustila) jsme shromáždili všechny Type-R, které se kdy u nás prodávaly: dva civiky, Integru, Accord a unikátní kousek – NSX. Tohle je jediná, jediná existující NSX-R v britské specifikaci. Téměř neocenitelná, nenahraditelná, zapůjčená TG jejím majitelem, který si nás zjevně spletl se spolehlivými lidmi s automatickou ohleduplností. Jestli nebude NSX-R stačit k tomu, aby si ti vypasení úředníci v Bruselu uvědomili, jakou chybu způsobili, tak, no, tak snad budeme muset, ehm, dáme si ještě jeden čaj, a pak…

Po pětačtyřiceti minutách neúspěšné snahy přilákat pozornost světových médií nás uklízečka zdvořile žádá, abychom odešli. Náš protest byl tedy nekompromisně potlačen a znepokojivě vyšuměl, ovšem nyní nás čeká mnohem důležitější část demonstrace – prohnat tahle auta po venkově. Úplnou náhodou, která rozhodně nijak nesouvisí s tím, že jsem půl hodiny stál vedle ní a házel kameny po každém, kdo se opovážil přiblížit, usedám do NSX-R jako první. Tohle auto je skoro neuvěřitelně perfektní. Honda ho dovezla a upravila podle britské specifikace před osmi lety, když firmě teklo do bot a zavrhla plány prodávat NSX-R. Koupil ho současný majitel a celou dobu udržuje v originálním stavu. Najeto má jen něco málo přes třicet tisíc kilometrů, interiér je stejný jako v den, kdy opustil výrobní linku, a karoserie stejně tak. (Shodou okolností nám majitel řekl, že je otevřený nabídkám na své auto. Spusťte Google, chtiví zájemci.)

Ano, a také se zatraceně úžasně řídí. Jedno z nejlepších aut vůbec. NSX-R není podle standardů moderních superaut bláznivě rychlá, jenže všechny její ovládací prvky mají absolutní mechanickou preciznost, proti které je všechno ostatní na silnici odtažité a nepřesné. O těchto převodovkách s krátkými drahami se často říká, že fungují jako „závěr pušky“. Nejsem žádný střelec, takže nemám představu, jak funguje závěr pušky (ani co to přesně je), ale jestli je to alespoň z půlky tak uspokojivé jako přesné řazení NSX-R, dělají tihle zbrojaři dobrou práci. Odhodlání inženýrů Hondy při vylepšování ne zrovna mizerné výchozí NSX na Type-R hraničilo s fanatismem. Kapota a zadní křídlo jsou z karbonu, hlavice řadicí páky z titanu, koberce jsou lehčí, zadní okno tenčí a – podle mě nejzajímavější věc – kůži okolo řadicí páky nahradili síťovinou, aby ušetřili dalších několik gramů. Celkem zeštíhlili normální NSX o 120 kg.

Honda u 3,2litrového V6 v NSX-R udávala shodný výkon 276 koní jako u standardního motoru. Říká se, že byl ale mnohem vyšší. Tak to i vypadá: sprint na stovku trvá jen slabě přes čtyři sekundy, a jakmile NSX-R při 6000 otáčkách přepne VTEC na ostrou vačku, vydává ten nejskvostnější, nejsonornější řev. Vytáčí se, burácí… Sakra, proč jich jezdí tak málo?! Zatímco NSX-R představuje nezředěnou, destilovanou esenci smyslu Type-R, všechna čtyři ostatní auta, která tu máme – ani jedno nemá turbo – sdílejí stejnou DNA. Ano, jejich majitelé s nimi jezdí patřičně ostře, ale pořád se zatraceně dobře řídí.

Integra – ve své době všeobecně pokládaná za nejlepší předokolku – navzdory 110 tisícům najetých kilometrů pořád s omračující chutí atakuje červené pole v 8400 otáčkách a díky totální absenci odhlučnění také s omračujícím zvukem. Accord a poslední generace Civiku nejsou až tak ohlušující, zato jsou dostatečně odhlučněné a točivé. A přestože si do něj Clarkson možná trochu kopnul, aktuální Civic Type-R je pořád překvapivě puristické auto v éře, kdy hot hatche stále častěji zvětšují turba a zmenšují radost. „To hlavní na všech Type-R je,“ říká Chris Dooks, zakladatel klubu majitelů a vlastník Accordu z naší sestavy, „že to nejsou jednoúčelová sportovní auta. Nehledí na parádu. Můžete s nimi jezdit každý den a moc nežerou, ale o víkendech je můžete vzít na okruh a zacházet s nimi jako se závoďáky. Všechny mají charakter – skvěle se řídí, ale výkon nedostanete zadarmo. Je to návykové…“

Takže co příští Type-R? Lidé z Hondy ochotně zdůrazňují, že tohle nemusí nutně znamenat konec značky a že každý budoucí model musí být věrný puristické, řidičsky orientované filozofii svých předchůdců. Ovšem nevylučují, že příští R bude mít – raději šeptem – turbo. Vlastně nešeptejte: věrní vyznavači Type R nejsou vůči přeplňování vůbec tak nepřátelští, jak si možná myslíte. „Turbem přeplňované R?“ zamýšlí se Chris. „Jistě, proč ne? Pokud bude podvozek dobře vyladěný, hmotnost nízká a motor točivý stejně jako současné motory, potom, pokud jde o mě a o většinu lidí z klubu, je to lákavá možnost. Pár lidí samozřejmě bude trvat na atmosférických Type-R, ale většina vyšší výkon a nižší emise turba uvítá. Jenže Honda by si měla vzít k srdci varování, že líné turbo s tahem odspodu a bez charakteru nebude přijato dobře…“ Dávejte v Hondě pozor. Možná jste tento protest díky vaší agentce vyzbrojené mopem zmařili, ale jestli se Type R nevrátí ostrý jako žiletka, ještě se uvidíme. A příště už bude naše vuvuzela fungovat!