JenProMuže.cz

Test Opel Astra 1.6 Turbo: Okleštěné, ale dobré

Nejrychlejší verze nové Astry se pouští cestou takzvaného „downsizingu“. Stačí jí k tomu šestnáctistovka.

„Downsizing.“ Tohle hrůzostrašně znějící cizí slovo (které lze přeložit jako snižování velikosti) se zabydlelo v českých motoristických časopisech. A dokud budou v Bruselu sedět stejní osvícenci, jsme svědky teprve začátku jeho invaze. Tlaky úředníků na snižování emisí donutily automobilky vyrábět malé motory, které mají díky turbodmychadlům vysoké výkony a podle papírových technických údajů vzniklých z měřicích metodik (které nemají s reálným provozem auta téměř nic společného) kombinují vysoké výkony s až podezřele nízkou spotřebou. Ach, jak úžasné! Jen kdyby to byla pravda…

Skutečnost bývá jiná. To dokonale dokázalo kombi Opel Insignia 1.6 Turbo, které při jen trochu svižnější, avšak pořád klidné jízdě odsávalo z nádrže přes dvanáct litrů drahocenného benzínu na 100 kilometrů. Dostat se na jednomístné hodnoty vyžadovalo uspávající tempo víkendových řidičů, nebo hodně dlouhé klesání. Nic moc… Přitom tenhle motor docela dobře funguje v nejrychlejší Corse OPC. Na velikosti záleží, těžká auta„downsizingovaným“ motorům nesedí.

Proto jsem byl hodně zvědavý, jak si vede v nové Astře. Opel tomuto motoru věří, nic silnějšího pro svou zásadní novinku zatím nenabízí. Čísla 180 koní a 6,8 litru v jedné tabulce vypadají lákavě. Nakonec to není tak špatné. Tenhle motor netrpí nijak dramatickou prodlevou turbodmychadla a svůj největší točivý moment servíruje v poměrně nízkých 2200 otáčkách. Teoreticky, ve skutečnosti se tahle Astra začne nadšeněji rozjíždět až poté, co ručička otáčkoměru mine trojku. Pak teprve ukáže, že umí být docela rychlá.

Ovšem v Astře na rozdíl od Insignie s tímhle motorem pod deset litrů jezdit jde. S tím, že stejně jako u jiných malých přeplňovaných motorů se spotřeba i tohoto značně odvíjí od stylu jízdy. Takové běžné svižnější cestování znamená příděl kolem devíti litrů, rychlá jízda třináct, a když pojedete klidně, displej palubního počítače vás odmění číslem začínajícím šestkou. Gerhard Plattner by se teoreticky mohl dostat i na 5,6 litru, udávaných pro mimoměstský provoz. Možná.

Každopádně ve srovnání se stejně poháněnou Insignií jde o úspěch, v Astře se tomuto motoru vyhýbat netřeba. Navíc nezatěžuje příď jako pomalejší a dražší naftový dvoulitr. O tom, že Astra se svou netypickou vlečenou zadní nápravou ustavenou Wattovým přímovodem jezdí dobře, se na těchto stránkách již psalo, tento exemplář předvedl ještě překvapivou schopnost tlumit nerovnosti i na velkých osmnáctipalcových kolech. Možná i díky „systému“ Flex-Ride, který za dvacet tisíc přidá adaptivní tlumiče se třemi režimy a v tom sportovním zostří reakce motoru na plynový pedál (možná až trochu brutálně) a přitvrdí řízení. Ani to mu však nedá tak zoufale chybějící cit.