Průzkumníci na formulovém asfaltu

Na okruh Yas Marina padá noc, cirkus formule 1 je již v plném proudu a v areálu Ferrari probíhá koncert Beyoncé. Ale v programu Marka Webbera jde všechno normálně dál. Se svým závodním inženýrem Ciaronem Pilbeamem se jako vždycky ve čtvrtek večer vydává po boxové uličce na obvyklou obhlídku. Rituál, jaký absolvují při každé Velké ceně. Mark vzhlíží ke světlům, která ozařují stadion na téhle neobyčejné závodní dráze. Ciaron v ruce svírá plánek okruhu dlouhého 5,5 kilometru a obsahujícího jednadvacet zatáček. Co tu vlastně hledají?

„Na takovéhle nové dráze,“ vysvětluje Mark, „se při obchůzce zaměřujeme na tři věci: obrubníky, sklon a převýšení. Těmi se totiž mapky ani simulátory nezabývají. A přitom docela hodně ovlivňují výkonnost.“

Jak přicházejí k tunelu u výjezdu z depa, Ciaron si začíná dělat do plánku poznámky. Mimochodem, tento tunel poutal během příprav na Velkou cenu negativní pozornost novinářů a veřejnosti. Je velmi úzký a prudké klesání k šikaně projížděné na dvojku jako by lákalo k nárazu do svodidel. Mark si šikanu pozorně prohlíží ze všech úhlů.

„Zdolání tohohle místa bude klíčem k úspěšnému zvládnutí celého okruhu. Nebude to nijak snadná záležitost, zvlášť v závodě, protože šikana je moc úzká a zdá se kluzká. Pneumatiky nám tady nepomůžou, protože budou ještě studené. Proto budeme muset dávat velký pozor.“

Jakmile jsou na dráze, v každé zatáčce to probíhá stejně. Mark si pečlivě prohlíží obrubníky, aby viděl, jak auto rozhodí; pak se rozhlíží, jestli jsou tam nějaké náhlé změny sklonu, a co chvíli se shýbá, aby všechno viděl z jezdcovy perspektivy. A své dojmy neustále sděluje Ciaronovi.

„Při obchůzce po trati od Marka přebírám informace,“ objasňuje Ciaron. „Všímá si věcí, které já přehlédnu, protože on se na okruh dívá jezdcovýma očima. Mně to pomáhá chápat, co se mu honí hlavou, když v garáži probíráme vlastnosti auta. Na základě obchůzky po trati sice nastavení auta neměníme, ale víme, co brát v úvahu.“

Několik zatáček Markovu pozornost uchvátilo mimořádně. Jako první z nich ta šestá, vlásenka. Podle Marka je rychlejší, než vypadá. „Mírně pozitivní klopení a přívětivé obrubníky znamenají, že bychom tady měli nabrat slušnou rychlost. A ta je ve výjezdu moc důležitá, protože následuje nejdelší rovinka z celého kalendáře.“

Cestou po rovince, dlouhé 1,2 kilometru, vyvstává na povrch, jak pevný vztah spolu mají. Smějí se při vzpomínce na oslavu během letu domů z Brazílie, kde Mark zvítězil, a baví se o tom, jak jde doma život.

„Musíme si důvěřovat a mít jeden k druhému úctu,“ říká Ciaron. „K tomu je potřeba, abychom spolu trávili čas. A obchůzka po trati je dobrá příležitost se odpoutat od shonu a rámusu a věnovat se jeden druhému.“

Jako další zásadní zatáčka se ukazuje devátá. Mark ve stylu věhlasného rozhlasového komentátora Murraye Walkera pohotově komentuje, jak se mezi nájezdem do zatáčky a výjezdem z ní mění sklon dráhy, a Ciaron si všechny postřehy pilně zapisuje. Od vrcholu zatáčky dráha klesá. Zrovna v místě, kde by Mark rád přidával plyn. A tak může následkem toho očekávat velkou přetáčivost. Důležité je, že se oba shodli, že na simulátoru minulý týden nebyl tenhle rozdíl v klopení patrný.

Než došli na samý konec kola, prozkoumali každou píď asfaltu na závodní stopě a rozčlenili si dráhu na úseky. Jelikož je okruh Yas Marina nový, neexistují historická data, z nichž by se mohli poučit, a proto si k rozboru berou za vzor srovnatelné zatáčky z jiných světových okruhů.

„První úsek je dost rychlý a připomíná mi Sepang,“ vyvozuje z čerstvých poznatků Mark. „Druhý úsek s dlouhou rovinkou a místem, kde se prudce brzdí, mi zase připomíná Čínu a třetí úsek je podobný jako městský okruh, docela jako Singapur.

Celkově na mě dráha působí dobře. V závěrečném úseku bych uvítal ještě jednu rychlou zatáčku, protože takhle je trať trochu jednoduchá – pro závodníka malinko ubíjející – ale myslím, že naši pozornost udrží boj s ostatními.“

Po návratu do depa Mark a Ciaron vtipkují s mechaniky a potom míří do inženýrské místnosti, aby se o nová zjištění podělili se zbytkem týmu. V padoku se musejí prodírat davem lidí, kteří se baví při tanci v rytmu r&b během teatrálního vystoupení Beyoncé. Mark jen pokrčí rameny: „Není to můj typ zábavy.“