Rozhodnutí v americkém stylu

V Americe se zase jednou rozhodovalo tradičně na oválu – a zase jednou neméně tradičně až v posledním závodě. Ke spokojenosti všech promotérů a sponzorů se po strhujícím finiši sezony nakonec radoval osvědčený šampion Dario Franchitti, zároveň vítěz letošních velkých Indy500.

Představte si následující scénář: mladý, relativně nezkušený Australan Power nemá dostatek sponzorů, aby pokračoval ve své kariéře v Evrop, a tak jde hledat své štěstí do USA. Jeho talentu si všimne majitel velké stáje a dá mu šanci. Mladík se ale těžce zraní a musí strávit mnoho měsíců mimo kokpit. Jeho zaměstnavatel mu ovšem slíbí, že mu „podrží volný kokpit“, a Australan se začátkem letošního roku opravdu vrátí na trať. A jak! Od prvního závodu sezony se z něj stává pravidelný vítěz a pevně se usadí na prvním místě tabulky. V jeho stínu zůstává zbytek pole. Včetně obhájce titulu, zkušeného Franchittiho, který v Americe již vyhrál všechno, co se vyhrát dá.

Kličky osudu tohoto ostříleného borce sice připravily o vavříny v F1, ale v USA má jméno a po boku filmovou hvězdu, jak se patří. Do sezony vyráží poněkud ospale, na její průběh ovšem má jeho probuzení stejný vliv jako náhlá stagnace mladého rivala. Australanův celkový náskok taje jako zmrzlina na slunci a do posledního závodu, velkého finále nastoupí oba soupeři s minimálním odstupem bodů. Fandové drží až do posledního metru palce svému favoritovi. Mladý a stále ještě málo charismatický pilot v tomto posledním souboji nadobro ztratí nejen nervy, ale i naděje. Z titulu se nakonec znovu raduje zavedená značka teď již trojnásobného šampiona.

Ne, nejedná se o kýčovitý děj nového pokusu o hollywoodský závodní film. Přečetli jste si jen zjednodušený popis sezony 2010 amerického šampionátu IndyCar.

Will Power, 29letý jezdec z australského Toowoomba, zkusil své profesionální štěstí ve Velké Británii, než našel lepší možnosti v USA. Od roku 2005 byl jezdcem stáje Team Australia, kterou v ChampCarech podporoval svaz australských vinařů. O dva roky později v tomto skomírajícím seriálu vyhrál dva závody. Od roku 2009 se stal členem stáje Penske v novém, jednotném mistrovství IndyCar Series.

Nejprve jen jako náhradník za jedničku Helia Castronevese. Výborným přístupem a vítězstvím v Edmontonu si ale nadobro získal důvěru a náklonnost mocného magnáta Rogera Penskeho. Jeho let ke hvězdám ovšem přerušila těžká nehoda v Sonomě, po které strávil zbytek sezony v péči lékařů. Penske se přesto rozhodl, že letos zajistí finance pro třetí vůz, který nechal pro uzdraveného Willa připravit. A tím začal onen zázračný příběh „amerického návratu“.

Nebyli to Penskeho známí borci Castroneves a Briscoe, kdo ovládli začátek a většinu šampionátu, ale „trojka“ Power, který se svému dobrodinci na výbornou odvděčil. Australská vycházející hvězda se prosadila v pěti podnicích, mimo to pravidelně bodovala a celou sezonu vedla celkové hodnocení mistrovství.

I po několika slabších výkonech na oválech, které sezonu uzavíraly, cestoval Power k velkému finále na Floridu pořád ještě s náskokem 12 bodů na jediného zbývajícího soupeře, zkušeného Daria Franchittiho ze stáje Penskeho velkého rivala Chipa Ganassiho.

Bývalý chráněnec Jackieho Stewarta z Edinburghu je v USA již čtrnáctou sezonu a jedním z „nejznámějších jmen“ IndyCarů. A to jak ze sportovních, tak i z populárně-bulvárních důvodů. Na svém kontě měl sedmatřicetiletý pilot již dva tituly mistra a jeho ženou je filmová hvězda Ashley Juddová.

Franchittiho letošní cesta za obhajobou titulu probíhala poněkud nenápadněji, než Powerův náhlý vzestup mezi smetánku ICS. Triumf v nejdůležitějším závodě roku, při 500 mílích v Indianapolisu, Skotův tah na špičku ale jaksepatří rozjel. K dobru mu přišla i skutečnost, že ročník uzavírala série čtyř závodů na oválech. Powerovi jednoznačně chybějí na tomto typu okruhu zkušenosti a Franchitti pravidelně ujídal z Australanova náskoku – a to nejen svým třetím vítězstvím sezony v Chicagu.

Podle gusta vedení ICS, fandů a sponzorů tedy sezona vyvrcholila velkým finále v Homesteadu na Floridě. Power zase jednou zakolísal a jeho závod a sezona skončily po „polibku“ svodidla. Rozjetý Franchitti závod kontroloval z první pozice a honičku dokončil pojišťovacím osmým místem, které mu zajistilo dostatek bodů v celkovém zúčtování.

„Obhájit titul bylo mnohem těžší než jeho zisk minulý rok. Letos jsem často bojoval se soupeři v lepších vozech – proto mne zvláště těší,“ radoval se Franchitti ze třetí koruny mistra. Radost z výsledku jistě měli i promotéři ICS. Dobře vypadající Franchitti je přece jen osobnost, kterou mohou lépe prodat veřejnosti než stále ještě relativně neznámého Powera.

Chybějící velké americké osobnosti zůstávají velkým problémem ICS. Seriál, ve kterém hrají prim kromě Franchittiho a Powera ještě protinožci Dixon s Briscoem nebo Brazilci Castroneves a Kanaan, širokou americkou veřejnost nestrhne k ovacím a masovým návštěvám. Nejlepším Američanem sezony se stal málo nadaný Hunter-Reay a až za ním se umístil Marco Andretti, jehož hvězda zapadá stejně rychle, jak vyšla. Danica Patricková, od které si ICS tolik slibovala, měla slabou sezonu a nejednou se ocitla ve stínu rychlé debutantky ze Švýcarska Simony de Silvestrové.

Ředitelství IndyCar Series ale má v šuplíku slibné plány a budoucnost závodů monopostů na vysoké mezinárodní úrovni je v USA zajištěna.

Konečné výsledky série IndyCar 2010:

1. Dario Franchitti (Brit.) Ganassi 602 b.
2. Will Power (Aus.) Penske 597 b.
3. Scott Dixon (N. Zél.) Ganassi 547 b.
4. Helio Castroneves (Br.) Penske 531 b.
5. Ryan Briscoe (Aus.) Penske 482 b.
6. Tony Kanaan (Br.) Andretti 453 b.
7. Ryan Hunter-Reay (USA) Penske 445 b.
8. Marco Andretti (USA) Andretti 392 b.
9. Dan Wheldon (Brit.) Panther 388 b.
10. Danica Patricková (USA) Andretti 367 b.