Předpisy F1 jsou pro blbce, říká Eddie Irvine

Předpisy F1 jsou pro blbce, říká Eddie Irvine

Eddie Irvine disponuje majetkem kolem 2,5 miliardy Kč. Na chlapíka, který si začátky ve formuli Ford vydělával prodáváním brambor, to není špatný výsledek. Teď už v F1 nezávodí, ale rád a zuřivě do všeho rád kecá…

Od konce roku 2002, kdy opustil formuli 1, se věnuje byznysu a nechal své peníze vydělávat. Nakoupil nemovitosti po celém světě, angažuje se v dopravě, počítačovém software a také vydávání novin. I když nechce vysedávat někde v kanceláři a potit se v těsném obleku, sotva se mu kdy podaří vypnout mobilní telefon. Do svého profesního CV letos přidal ještě jeden nový řádek – komentuje závody formule 1 pro talkSPORT Radio, takže může jeho barvité poznámky slyšet úplně každý.

Eddie si vždycky dával pozor na to, aby byl spokojený. A tak pendluje po světě mezi svými rezidencemi a nikde nezůstane tak dlouho, aby se začal nudit. Kdyby náhodou začínal, vždy je obklopen hezkými děvčaty, která nudě zabrání.

Většina pilotů v důchodu utratí to, co si vydělala. Vám se ale podařilo naopak majetek od doby, co jste skončil, rozmnožit…

Neutrácím moc peněz, nikdy jsem takový nebyl. A i když mám vlastní lodě či auta, za sebe samotného moc neutrácím. Když jdu do klubu, nekupuju si luxusní šampaňské, nejezdím tam nablýskaným autem. Naopak umím z mála vytvořit obrovský balík. Jsem velmi opatrný. Sice jsem na pár obchodech prodělal, ale bylo jich velmi velmi málo. Nad vším velmi dlouho rozmýšlím.“

Působíte teď v rádiu jako expert na formuli 1. Znamená to, že zase sledujete dění mnohem více než v předchozích letech?

Musím – nemůžu si dát před pusu mikrofonu a mluvit o něčem, čemu nerozumím. Jsem rád, že za mnou s takovou nabídkou přišli. Chtěli, abych chodil do jejich londýnského studia, ale už na začátku jsem jim řekl: Pánové, ani náhodou, na svém životním stylu nechci nic měnit. Potřebuju být volný.“

Jaký dojem máte z letošní sezony?

Docela mě překvapuje, že se zas tak moc nezměnilo – zase postavil nejlepší auto Adrian Newey. Nemám nejmenší tušení, jak z auta po technické stránce vymáčknout něco extra proti soupeřům, ale jemu se to vždycky podaří a je lepší než všichni ostatní.“

1998: Pilot Ferrari Irvine si vyrazil na výlet. Ve svém vrtulníku

Není tak trochu ironie, že málem u Jaguaru skončil a cuknul na poslední chvíli, aby nakonec u stejného týmu skončil?

Víte, když se jej snažil získat Jaguar, asi mu nedokázali nabídnout tolik peněz jako teď Red Bull – jejich nabídka musela být bezkonkurenční. Tehdy měl ale Jaguar jeden zásadní problém – v managementu týmu neseděli lidi, kteří by pro tuhle práci dýchali. Lidi dole makali naplno a dokázali se obětovat, ale ti nad nimi se jen snažili nahrabat co nejvíc peněz pro sebe a přitom udělat co nejmíň práce, aby je nemohli vyhodit za nějakou chybu. Vlastně jsem jedním z mála lidí, kteří v Jaguaru dodrželi smlouvu a dostali přesně tolik peněz, kolik v ní bylo uvedeno. Ostatním museli platit za to, aby vypadli!“

Nakolik nová pravidla pro rok 2010 zasáhla do podoby formule 1?

Ukazuje se, kdo si jak rozumí s brzdami, protože na začátku jsou brzdné dráhy hodně dlouhé a tady mají ti šikovní příležitost odlišit se. Jenže to samo o sobě není pro diváky moc zajímavé. Až v Monaku jsem si všiml, jak pomalé jsou vlastně současné monoposty formule 1. Když už mají v nádrži minimum paliva, stojí už pneumatiky za hovno a to je pro celou show obrovská škoda. Ale celkově si nemyslím, že by nová pravidla něco zásadně změnila. Předtím se jenom čekalo na chvíli, kdy ten či onen odbočí do boxů. To má být zábava?

Osobně mám pocit, že už je formule 1 do značné míry moc profesionální a ničí sama sebe. Motory shoří jen párkrát za sezonu, zatímco v osmdesátých letech bouchaly pořád. Tehdy si nikdo nemohl být jistý vítězstvím, dokud neprojel cílem. Vzpomeňte si třeba na Hamiltona v Kanadě. Bral za to, co to jen šlo, a v posledním okruhu mu uletělo kolo a skončil v bariéře. Samozřejmě není fér říkat, že by to takhle mělo být pořád, jenže těchto situací je teď ke škodě nás všech moc málo. Dokud se nevrátí souboj pneumatikářských firem, bude to pořád nuda. Abyste něco v závodě udělali, potřebujete hodně měkké gumy, které vydrží maximálně půlku závodu. Jinak se jenom krouží dokola a dokola.“

Teď si užívá Eddie v Monaku. Zde s Rachel Hunterovou

Co si myslíte o Hamiltonovi, Vettelovi, Kubicovi, o celé nové generaci, s níž už jste neměl šanci soupeřit?

Tihle tři jsou opravdu výjimeční. Z nějakého podivného důvodu měl teď Webber nad Vettelem pár závodů navrch – nikdy jsem si nemyslel, že je Mark tak dobrý, ale odvedl pro mě až překvapivě dobrou práci. Pořád je však na nějaké soudy ohledně sezony brzo. Hamilton má za sebou pár hodně povedených závodů, ale až donedávna na mě nepůsobil celkově úplně dobře – muselo ho něco brzdit, takže se nemohl dostat na úroveň, na níž by měl logicky být. McLaren si ale vybral skvělé jezdce – v Buttonovi mají někoho, kdo nedělá chyby, a Lewis je zase neskutečně rychlý, a proto se občas přimotá do nějaké šlamastyky. Dvojka McLarenu je hodně vyvážená, ale během sezony dojde na to, že bude Lewis stabilně Jensona porážet.“

Překvapilo vás, když se potvrdilo, že se Michael Schumacher opravdu vrací?

Nepřekvapilo, co jiného by taky dělal? Musíte si uvědomit, že se rozhodoval v době, kdy se stal mistrem světa Button, o jehož talentu se otevřeně poměrně hodně pochybovalo. Ve vedení týmu stál Ross Brawn, Mercedes se pustil do realizace vlastní stáje s obrovskou vervou a nebylo tady nic, co by mluvilo proti. Tedy kromě toho, že nové auto je pořádná sračka! Loni měl Ross velké štěstí. Nasadili auto, které do jisté míry obcházelo pravidla, a než se všichni ostatní přizpůsobili, bylo o mistrech světa rozhodnuto. Celkově měli obrovské štěstí. Michael zariskoval a nevyplatilo se mu to. Ale na druhou stranu: vydělává velké prachy, mluví se o něm. Když začal jezdit na závody jako bývalý pilot, byl platný stejně jako náhradní ženich na svatbě. Byl tam úplně zbytečný. Dokonce jsem slyšel, že se ukázal půl roku po odchodu do důchodu na závodech a novináři jej museli odstrkovat, aby se dostali k Hamiltonovi. Král je mrtev, ať žije král. Taková prostě formule 1 je. Možná ztratil svou bystrost, už nemá tolik chuti a smyslu pro závodění. Koneckonců – když začal závodit na motorkách, vypadal hodně trapně a ani za to nedostával peníze. To byl taky hodně velký nesmysl.“

Eddie Irvine si jede pro triumf při GP Německa na Hockenheimu.

Pro Nika Rosberga muselo být hodně těžké, aby zvládl situaci v Mercedesu. Co si myslíte o něm?

Je to hodně dobrý klučina, chytrý, nedělá moc chyb a sám k sobě je hodně tvrdý. Opravdová hvězda.“

Když už jsme u těch návratů … Co Jacques Villeneuve a jeho pokus se Stefan GP?

To bylo trochu zoufalé, vlastně hodně. Jacques ovšem takový byl vždycky. Chtěl by ještě střílet z luku, ale už mu došly šípy a také praskla struna. A i tak se snaží a potřebuje někde závodit. Formule 1 je vrchol, tak ať to třeba zkusí, ale podle mě to má marné.“

Vy a Jacques jste byli poměrně výřeční. Teď se zdá, že všichni drží jazyk za zuby a neříkají to, co si opravdu myslí. Je to obraz dnešní doby?

Nevím, nezajímá mě to. Asi si to všichni berou moc osobně.“

Dokážete si vžít do toho, jak se současní piloti cítí? Nedávno jste prohlásil, že je vám z myšlenky sednout zpátky do monopostu zle po celém těle…

Myslím, že by se mi líbilo jezdit třeba celý den v Monaku. Možná. Klidně by se mohlo stát, že bych šlápl na plyn, za chvíli zastavil a sám sebe se ptal, co že to vlastně dělám. Jiné okruhy mě nelákají, jen Monako by stálo za to se opět za volant posadit.“

Netráví jezdci moc času tím, že do noci studují data z telemetrie?

Určitě a musí se jim z toho točit hlava. Michael trávil nad daty nekonečné hodiny a abych byl upřímný – byla to vždycky jen ztráta času. Pilot má na všechno mnohem menší vliv, než se mu obecně přisuzuje.“

Vždycky vás kritizovali za to, že se chováte jako playboy a neberete formuli 1 vůbec vážně…

Milý pane, poslouchejte – jediný týmový kolega, který mě ve formuli 1 opravdu porazil, byl Michael Schumacher. Všechny ostatní jsem roznesl na kopytech. V Jaguaru mi ani jeden parťák nesahal ani po kotníky. Možná se pletu, ale nejsem si vědom toho, že by mě u Jaguaru vůbec některý z kolegů porazil byť v jednom jediném závodě.“

Razil jste teorii, že musíte být spokojený, abyste jel dobře, a tak jste se hodně věnoval relaxování…

Docela dobře se znám a vím, v čem jsem dobrý a v čem naopak mizerný. Michael možná potřeboval vysedávat dlouhé hodiny nad daty jen proto, aby si ve všem udělal zmatek. Přitom si celou dobu myslel, že řeší problémy, ale jediné, co dělal, bylo to, že se pohyboval v kruhu a nikdy se nikam nedostal.“

V roce 1999 jste v mistrovství světa skončil celkově druhý, ale při současném bodování byste se tehdy stal mistrem světa. Věděl jste to?

S tímhle bodovacím klíčem mistrem světa jste, s tamtím ne … to jsou jenom takové kecy k hovnu. Nakonec stejně jezdíte pořád dokola, sbíráte nějaké body, sbírají je všichni ostatní, sčítají je, spekuluje se, kalkuluje … no a nakonec je někdo mistrem světa. Smysluplný byznys.“

Irvine gratuluje Häkkinenovi, který ho v Suzuce 1999 připravil o titul.

Nepřijde vám to líto? Tehdy jste měl hodně šestých a sedmých míst, která teď získala na hodnotě.

Vůbec ne. Spíš bych byl pro to, aby se systém bodování neměnil. Teď všichni mluví o tom, že mají za cíl získat bod, a ještě za mě byl bod vzácností, odměnou za skvěle odvedenou práci. Zase jen formuli 1 vzali něco, co ji dělalo výjimečnou. Je to jako s okruhy – Monako je skvělé, Spa a taky Silverstone, i když do Brands Hatch má daleko. A pak jsou tady ty nablýskané tratě, které svou dokonalostí a promyšleností nudí. Výjimkou byl snad jen Singapur, který byl v prvním roce hodně divoký, ale už i tam se podařilo okruh vykastrovat …“

Změnil by se nějak váš život, kdybyste v roce 1999 vyhrál titul?

Možná, ale fakt nevím. Stejně bych odešel k Jaguaru a zakopal se. Ale zase bych se nemusel děvčatům představovat jako Eddie Irvine, pilot Ferrari, ale jako Eddie Irvine, mistr světa. Není to zas tak velký rozdíl – bylo by to fajn pro mě, určitě by to udělalo radost rodině, doma v Severním Irsku by to taky ocenili. Asi by se můj život zas tak moc nezměnil. Asi by mě zvali víc do rádia, ale já už tam teď chodím víc, než chci, takže je to takhle dobře!“

Máte na kontě zřejmě víc peněz než jezdci, kterým se podařilo titul vyhrát.

No, Lewis ještě něco málo vydělá, ne? Když vám začnou růst vousy, sníte o tom, jak se stanete mistrem světa, a pak potkáte lidi, kteří se jím stali, poznáte zákulisí sportu a zjistíte, že nemusíte být nic extra, protože ze všeho nejdůležitější je vaše auto. A já jsem nikdy auto na titul mistra světa neměl. Ani v roce 1999 – tehdy jsem měl výhodu především v tom, že se monopost nerozsypal vždycky už v první zatáčce.“

Přemýšlel jste někdy nad tím posledním závodem v Suzuce, co se vlastně stalo špatně?

Od první minuty, co jsem vyjel na trať, jsem neměl přilnavost. Měl jsem na rádiu Luku (Baldiserriho, závodního inženýra) a říkal mu: ,Kristepane, to jste mi tam dali špalky?‘ Celý víkend jsem říkal, že nemám přilnavost a vlastně do dneška nevím proč. Měl jsem jen stejné nastavení jako Michael Schumacher, protože se moji mechanici na jeho auto dívali. Když se podíváte na kterýkoliv můj start v Suzuce, vždycky jsem byl od začátku na špici. Jen tehdy ne, nedokázal jsem se prodat dopředu. Když jsem přijel další rok, kvalifikoval jsem se s vozem Jaguar mnohem blíže Michaelovi než se stejným autem o dvanáct měsíců dříve.“

Byl to váš poslední závod za Ferrari. Jak vůbec hodnotíte tuto etapu života?

Byla to obrovská zkušenost. Strávil jsem ve Ferrari čtyři roky a užil si každou minutu. Hodně mi to dalo do života, s Jeanem Todtem se mi skvěle spolupracovalo, protože je velmi chytrý. Skvělý byl i Ross, bylo super pracovat s Michaelem a koukat se mu pod ruce. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem pro ně mohl závodit.“

Michael nevyhrál titul, když jste byl ve Ferrari, ale až po vašem odchodu. Nicméně jste byl součástí přestavby stáje.

V týmu bylo obrovské nasazení, jakoby chtěli Italové poslat svého člověka na Měsíc. Bylo to velmi výjimečné období, už jen závodit pro Ferrari je neskutečné a bojovat v jeho barvách o titul… zkrátka senzace.“

Myslíte, že vás uznávali? Když do týmu přišel Rubens, najednou bylo pro druhé Ferrari snazší vyhrávat závody. Myslím, že jsem se těšil velké úctě. A koho zajímá ten zbytek?“

Podpora od šéfa týmu Jaguar Laudy začátkem tisíciletí v Monze.

Jaký jste měl vztah s Jeanem Todtem? Něco ve stylu láska/nenávist?

Ne, vůbec ne. Ale stejně si všichni mysleli, že jsem byl na nože i s Michaelem a Rossem. Nikdy jsem neměl problémy ani s jedním z nich. Snažili se vždy odvést tu nejlepší práci pro Ferrari.“

Co si myslíte o Jeanovi jako prezidentu FIA?

Řekl bych, že má za sebou pár hodně dobrých rozhodnutí. Je to prostě chytrý chlap. Jediná kritika, kterou jsem na jeho adresu kdy myslel vážně, byla ta, když jeho syn jako manažer přivedl Felipeho Massu do Ferrari k tatínkovi. Tehdy jsem si říkal – pánové, tohle by se dělat nemělo. Ale Felipe od té doby svoji pozici ve Ferrari obhájil.“

Dělal byste závodního komisaře, kdyby od FIA taková nabídka přišla?

Jedině v případě, že bych mohl rozhodovat. Netoužím po tom, abych někde seděl zavřený s lidmi, které neznám, a teoretizoval o tom, co by se mělo udělat. Absolutně nesouhlasím s tím, co udělali Lewisovi ve Spa 2008. Ani v nejmenším se nepotřebuju hádat o tom, co pro mě osobně nemá nejmenší význam.“

Je něco, čeho ve své kariéře litujete?

Nemám důvod si stěžovat. Vypracoval jsem se z tátova vrakoviště až k boji o titul mistra světa u Ferrari. Viděl jsem zblízka, jak by tým formule 1 fungovat měl, a pak jsem sledoval, jak zase ne. Jean Todt z toho dokázal udělat umění, zatímco u Jaguaru neskutečnou dřinu. Jak jsem už říkal, samotná formule 1 pro mě byla obrovskou školou do života, za kterou jsem vděčný.“

Jak vidíte svoji budoucnost? Víceméně stejně. Koupil jsem si krásný ostrůvek v Bahamském souostroví. Postavím si tam malý resort pro sebe a občas si tam po cestě přes Miami, New York, Ibizu, Irsko, Miláno či svou jachtu odskočím. A snad během toho vydělám i nějaké peníze.“