Horaciův trubadúr

V rukou Horacia Paganiho odpočívá výsledek sedmileté práce. Hliníkový model jeho nového superauta v měřítku 1:50. Při vývoji bylo známo jako C9, nyní překřtěno na španělské Huayra, což je podle mytologie bůh větru. Toto auto je nástupcem Zondy. Pořádný kus hliníku v jeho ruce rozhodně není lehoučký a je to ten nejméně nenápadný klíček, který dostanete k autu. Na druhou stranu právě fantastický design pomohl značce Pagani, aby se z relativně neznámé automobilky stalo zhruba během jedné dekády jméno, které zná každý nadšenec do aut. Nemohou za to ale jen unikátní tvary. Také chytrá obchodní strategie (konkrétně takzvaný „product placement“) a fakt, že se Zondou Pagani nabídl prvotřídní super-auto. Ale čas Zondy je pryč. A Huayra podle Horacia nabízí supersport jiné chuti.

Srdce podstaty

Startovním bodem se stal motor. Přestože Pagani udržel svou alianci s AMG (sportovní divizí Mercedesu), atmosféricky plněný sedmilitrový dvanáctiválec ze Zondy už nedostaneme. Místo něj je tu dvanáctiválcový šestilitr se dvěma turbo-dmychadly. Přeplňování umožňuje snadněji vyhovět emisním předpisům vyža-dovaným normou Euro 5 a také první americké homologaci. Pokud řešení emisí u jednoho z nejextrémnějších superaut na světě působí příliš vážně, několik čísel poskytne útěchu. Pagani bude prodávat dvě verze Huayry: standardní s výkonem 710 koní a točivým momentem 900 Nm, nebo verzi Sport se 740 koni a 1100 newtonmetry. Přitom neváží víc než Zonda (suchá hmotnost 1350 kg), přestože je větší a má více prvků bezpečnostní výbavy. Huayra sdílí blok s Mercedesem SL 65 Black Series, ale Pagani pověřil AMG, aby zmenšilo prodlevu turbodmychadel a vylepšilo průběh reakcí na plynový pedál. Výsledkem jsou nové hlavy, písty, potrubí i turbodmychadla.

Na zjištění, jak rozdílné je přeplňované Pagani, si budeme muset počkat na jiný den. Dnes můžeme Huayru pouze vidět a slyšet, jak protrhává vzduch kolem ostrova usazeného mezi Sardinií a Korsikou při natáčení propagačního videa. „Trhání“ je trefné slovo, protože přeplňovaný motor produkuje zvuk, který se velmi liší od atmosférického kvílení Zondy. Se standardním výfukem při volnoběhu (hlasitější sportovní výfuk bude také k dispozici) je relativně diskrétní – dunivý, ale nijak zvlášť hlasitý. Ovšem při forsáži Huayra dává svou přítomnost jasně najevo burácením připomínajícím letadla, které je slyšet až z druhé strany údolí. Když budete stát v zatáčce a uslyšíte ji projet kolem, není tak oka-mžitě vzrušující jako plamenná Zonda, zato zjevně energičtější. Horacio říká, že chtěl dát Huayře atmosféru silného letadla při vzletu. A to se povedlo. Nové auto je fascinující, už když stojí.