Černá hvězda: Lamborghini Sesto Elemento

Berte to jako rehabilitaci superauta. Nebo spíše nový pohled na svět. Ať je to cokoli, Lambo po vás chce, abyste skoncovali s posedlostí výkonem a obrátili svoji pozornost k něčemu jinému – k poměru výkonu a hmotnosti. Sesto Elemento je pro takový proces dobrý start. Jeho výkonový poměr činí zhruba 570 koní na tunu. To není auto, to je balistická raketa! „Je to hozená rukavice a jsme si dobře vědomi, že je provokativní,“ říká šéf Lamborghini Stephan Winkelmann, „ale je důležité jasně se zaměřit na věci, které je třeba udělat. Jsem přesvědčený, že zvyšování výkonu není pro Lamborghini nejvyšší cíl, zato zásadní je snižování hmotnosti našich aut.“

Winkelmann prohlašuje Sesto Elemento za „technologického demonstrátora“. Je to designová studie, která posunuje machismus a militarismus speciálu Reventón z roku 2007 za jeden milion eur do nového vesmíru. Jenže jakkoli je po vizuální stránce extrémní a bez ohledu na to, jak moc bychom chtěli, aby hned teď stálo na parkovišti TopGearu, to, jak vypadá, je ve skutečnosti méně důležité, než z čeho je vyrobené a kolik geniality obsáhla jeho konstrukce. Proč? Protože Sesto Elemento je téměř výhradně z karbonu a váží pouze 999 kg. Vzhledem k tomu, že má motor z Gallarda Superleggera (5,2litrový V10) a pohon všech kol, jde o hodně působivý údaj, o neuvěřitelných 341 kg méně než suchá hmotnost stávající Supeleggery. „Sesto Elemento“ mimochodem znamená „šestý prvek“, jímž je podle periodické tabulky čirou náhodou karbon.

Tohle auto také slušně jezdí – podle Lamba sprintuje na stovku za 2,5 sekundy. To je stejné jako Veyron, který má dvojnásobný výkon, ale také dvojnásobnou hmotnost. Přichází lekce základů fyziky. Lambo, zlý hoch automobilového světa, dává přednost „extrémnímu“ před „efektivním“, ale také jsou dost chytří na to, aby věděli, že více síly toho druhého jim umožní lépe si poradit s tím prvním. „Viděli jste čísla,“ říká ředitel designu Manfred Fitzgerald, takže víte, že u tohoto auta se bavíme o motocyklových parametrech. A na to už se dá opravdu těšit…“

Tak, 999 kg. To je, nejspíš nikoli náhodou, o jeden kilogram méně než lehký koncept Ferrari Mille Chili z roku 2007, který naznačil podobnou celokarbonovou budoucnost a vedl k založení designové laboratoře na modenské univerzitě, specializované na rozvoj nových způsobů snižování hmotnosti aut. V okolí Modeny samozřejmě sídlí také Pagani, další karbonový specialista s velkou reputací. Woking není tak přitažlivý, ale právě tam McLaren momentálně připravuje výrobu svého MP4–12C s pokrokovou jednodílnou karbonovou vanou. BMW nedávno oznámilo založení joint venture s SGL group na výrobu karbonu pro použití v připravovaném elektromobilu Megacity vehicle. Čím větší objemy, tím lepší bude ekonomická životaschopnost. V čem je tedy Sesto Elemento tak výjimečné v porovnání s těmito horečnými aktivitami?

No, když přijde řeč na svět karbonem vyztužených polymerů nebo plastů (CFRP), existuje spousta různých způsobů, jak na to. A zdá se, že Lamborghini se v tichosti stalo expertem na většinu z nich. Svoje první šasi z CFRP vyrobilo pro Countach v roce 1983 a tvoří jednatřicet procent Murciélaga. To ale nic není proti tomu, co nás čeká. Nejenže firma založila ve svém sídle v Sant’ Agatě vývojové centrum kompozitů, ale také úzce spolupracuje se specializovanou laboratoří na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Ještě zajímavější je, že Italové vytvořili alianci s leteckou firmou, o níž jste možná slyšeli: s Boeingem (trup nového 787 Dreamlineru tvoří z padesáti procent kompozit a spolkne třiadvacet tun karbonu).

To vše přivedlo Lamborghini k vývoji nových technologií při využití karbonových kompozitů. Firma tvrdí, že je momentálně jediným výrobcem aut na světě, který zvládá všechny aspekty procesu – od 3D designování, simulaci a ověřování až po výrobu a testování.„Profesorem na Washingtonské univerzitě je bývalý zaměstnanec Lamborghini,“ říká Fitzgerald, „který s námi zůstal v kontaktu, takže to byl přirozený vývoj. Začal tam spolupracovat s Boeingem, my jsme se rozhodli to vyzkoušet a prohlédli si jejich továrny. Naše vzájemné dotazy byly čím dál podrobnější a zjistili jsme, že bychom k věcem mohli přistupovat fundamentálnějším a formalizovanějším způsobem. Je to strategická aliance. Je o výpočtech, simulování a zaujetí inteligentnějšího přístupu. Karbon má bezesporu přednosti v hmotnosti a tuhosti, takže pokud dokážete skutečně zvládnout výrobní i technologický proces, máte jednoznačně výhodu.“

Na konstrukci Sesto Elemento je hlavní redukce a integrace. Monokok využívá technologii kovaných kompozitů, podle Lamba vůbec poprvé v automobilovém sektoru. Při tomto procesu jsou krátká karbonová vlákna za tepla lisována do formy. Přední pomocný rám a nárazové struktury jsou také z karbonu, spojené s jednodílnou kabinou. Přední i zadní díly karoserie jsou také vyrobeny jako jediný kus a inženýři jim říkají cofango – spojení italských výrazů pro kapotu (cofano) a blatník (parafango).

Zavěšení je z karbonu. Pouze zadní pomocný rám, kde leží motor a část zadní nápravy, jsou z hliníku. Hnací hřídel je z CFRP, ráfky kol z karbonu. Za nimi jsou karbon-keramické brzdové kotouče. Výfuky jsou z materiálu zvaného PyroSic, což je sklokeramický kompozit s vysokou odolností vůči teplu. Dokonce i dveře mají minimalistickou konstrukci, tvoří je jen dva komponenty, slepené dohromady. Jinde snižují hmotnost titano-hliníkové šrouby. Jinými slovy, Sesto Elemento není ani tak auto, jako spíš celá ideologie.

„Je to kombinace všech technologií, které zkoumáme,“ potvrzuje Fitzgerald, „a využíváme je tam, kde dávají největší smysl. Pokud chcete dosáhnout vyšších objemů, musíte poznat různé výrobní procesy.“ Manfred sice vždy mluví o Lamborghini horlivě, ale s ohledem na význam, jaký má tato nová spolupráce, se ještě víc rozohní. Jenže není fyzik a připouští, že jádro vyznavačů značky možná není zvědavé na vědecké přednášky. Každopádně od výrobce supersportů je statečné vzít si oddechový čas ve výkonových závodech, jestliže je tolik jeho obdivovatelů závislých na velkých číslech. Bylo by ale kolosálním selháním představivosti, kdybychom měli námitek proti celokarbonovému Lamborghini s výkonovým poměrem 570 koní na tunu. Pak je tu vzhled. Připusťme, že pokud od italského superauta očekáváte, že bude mít tvary italské ženy, pak Sesto Elemento nejspíš nebude nic pro vás. I tady posouvají limity. Nejde tu tolik o smyslné tvary, jako spíše o extrémní hrany a ostré zlomy. Nijak zvlášť krásné, ale vypadá to brutálně, což má Lamborghini v popisu práce. Na karoserii je použitý nový lak s třpytivě matným efektem. Komponenty z CFRP mají červená vlákna, která prosvítají a dodávají celému autu červený nádech. Nepřekvapí, že právě takhle nevypadá náhodou.

„Jsme schopni dosáhnout takových tvarů a detailů, jaké by nikdy nepřicházely v úvahu v případě hliníku nebo ocelí,“ říká Fitzgerald. „Použití karbonu nám v designu vytyčilo úplně nové hřiště. Nejdůležitější je porozumět tomu, jak ho využít tím nejlepším způsobem.“ Říkám mu, že mi Sesto Elemento připomíná LP400 Countach, zřejmě nejpamátněji šílené italské superauto s těžkou alergií na křivky. „Není to špatné přirovnání a společnou DNA rozhodně mají. Proč není nové auto zaoblené? Protože v křivkách a oblých tvarech je ženskost a Lamborghini nemá sklony ke zženštilosti. Hodnotou značky je mužnost a ta musí být v autech vidět.“

Je také funkční. V kapotě jsou zvýrazněna vertikální žebra, která zvyšují tuhost, ale také přivádějí chladicí vzduch trojúhelníkovými otvory před čelním oknem k chladiči a brzdám. Také přední světla byla minimalizována – tvoří je bixenony se čtyřmi LED v každé lampě. Vzadu nad působivými aerodynamickými prvky v podobě středového deflektoru a nezvykle velkého difuzoru ční obrovský spoiler. Podle spekulací by Sesto Elemento mělo mít vynikají stabilitu a ohromný přítlak. Pod zadním křídlem vystupuje dvojice periskopických výfuků a horký vzduch stoupá vzhůru deseti hexagonálními otvory v krytu motoru, zatímco dva další otvory za kabinou přivádějí vzduch k V10. Stojí za to podívat se na tohle auto shora.

Redukovaný a integrovaný je také interiér. Přístrojovku tvoří karbonová příčka se zabudovaným TFT displejem. Kdekoli je to možné, konvenční prvky byly odstraněny kvůli úspoře hmotnosti. Místo klasických sedadel je tu jen polstrování z lehkého materiálu, přilepené přímo k šasi. Místo sedadel se nastavuje volant s pedály a na přístrojovce najdete pouhá tři tlačítka: startovací, zpátečku a světla. SE má také letitou převodovku E-gear, částečně kvůli realizovatelnosti, a pak proto, že dvouspojkové systémy bývají docela těžké. A přestože auta s karbonovou konstrukcí přenášejí hluk komplexně, akustika Sesto Elemento má být stejně výživná jako u Gallarda. (Mimo záznam: Přeplňování v dohledné době nečekejte.) S výrobou SE se sice nepočítá, ale určitě se nějaké vynoří s astronomickou cenou ve stylu Reventónu. Je to působivý koncept, to bezpochyby. Ale pro fanoušky Lamborghini vyvolává stejně otázek jako odpovědí. Například, budou všechna příští lamba karbonová?

„Ne. V budoucnu musí mít každé naše auto něco z přístupu Sesto Elemento, ale do jaké míry, je v tuto chvíli velice těžké definovat. Je to otázka nákladů, homologace, zabere to čas a úsilí. Do půl roku vám ukážeme víc…“ Nástupce Murciélaga, Ženeva 2011. Nemůžeme se dočkat. Ale zpět k Sesto Elemento. Představuje novou designérskou kapitolu Lamborghini? „Ano i ne. Každé naše auto by měla být revoluce, ne evoluce. Tohle auto naznačuje nové designové prvky a jeho technologie nám umožňuje extrémnější věci. Zajímá nás posouvání limitů, ale musí to být proveditelné technicky i ekonomicky.“

A konečně, znamená konec závodů ve výkonech příchod nového, střídmého Lamborghini? Pokud je to pravda, nebude to problematické? Manfred Fitzgerald reaguje: „Pro superznačku jako Lamborghini je to závazek. My nastavujeme trendy. Ale jestli se mě ptáte, zda Lamborghini ztrácí své kouzlo… To rozhodně ne. Vždycky pro nás bude hlavní rychlost. Ale jak rychlost definovat? No, možná bychom měli použít jinou rovnici. Je víc cest, jak jí dosáhnout, víc způsobů, jak vyniknout. Musíme lidi poučit o tom, co je dobré.“ Přes pět set koní v autě, které váží tisíc kilo? Považujte nás za poučené.

(Jason Barlow)