Volvo C30 Polestar: To myslíte vážně?

Právě teď si Volvo užívá svůj důchod. Dospělo, což je nejspíš dobře, ale taky je trochu nudné. Vždycky to tak nebylo. Jednou za čas Volvo dělalo ztřeštěnosti. Závodní 850 – hranatý kombík, který v polovině osmdesátých let strávil několik sezon v mistrovství cestovních aut, kde způsoboval zácpy a karamboly – byla případovou studií skandinávské naivity. Byla stejná jako její silniční obdoba: 250koňová, za volant tahající 850 R. Jenže od té doby prostě ztratila tu bláznivost. Jistě, existovala rychlá volva, ale nikdy taková, která byste nazvali šťavnatá. I 230koňová C30 T5 je spíše rychlostní GT než okruhový hot hatch. Až doposud. Volvo se vymanilo z rukou Fordu a zběsilost je zpátky. Toto je Polestar C30, prototyp 400koňového hot hatche od týmu Volva jezdícího švédské mistrovství cestovních vozů. Duchovní nástupce 850 R a nejvíc vzrušující věc, která vznikla ve Švédsku od Victorie Silvestedtové.

Vypadá ďábelsky. To „obočí“ vedoucí kolem předních kol bylo inspirováno blatníky závodního auta Polestar, stejně jako černá křidélka kolem předního sání a zadního křídla. A sedí níže díky pružinám a tlumičům Öhlins ve verzi Viagra. Vtip je v tom, že tohle není jen hezký koncept pro autosalon, ale funkční, šokujícím způsobem rychlý hot hatch. Víme to, řídili jsme ho!

Předtím, než jsme se s tou divokou C30 projeli po centru Göteborgu kolem davů pozoruhodně hezkých lidí, vzal ho TopGear na několik okruhů po točité testovací trase Volva na západním pobřeží Švédska. Polestar má daleko do rozhrkané vývojové muly, je to neuvěřitelně dotažené auto: dobře sestavené, snadno se s ním jezdí rychle a je to konkurent pro stejně výkonné Subaru Impreza Cosworth – jednoho z hrdinů Stigova megatestu hot hatchů v minulém čísle – nebo Mitsubishi Evo FQ400. Jinými slovy, skutečný superhatch. Jenže pořád je to Volvo. Oslnivě rychlé Volvo! Za jízdy působí C30 mnohem horlivěji než Impreza Cosworth, což rozhodně není špatná vizitka. Turbo prakticky nemá prodlevu, slyšíte ječivý soundtrack polovičního motoru F1, kabinou proniká kovové kvílení a v mozku se vám vše smíchá jako vývar z nadledvinek. Přilijte silnou dávku dynamiky ovlivňující zažívání a máte recept TopGearu.

Koncept Polestar pohání stejný 2,5litrový pětiválec turbo jako C30 T5 (a v lehce upravené podobě také Ford Focus RS), ale aby mohl dosáhnout oněch 400 koní, dostal odolnější písty, ojnice a nové turbo. S hmotností 1420 kg nám vychází výkonový poměr 281 koní na tunu, což je lepší než RS5 nebo C 63 AMG. Sprint na stovku zajel za 4,6 sekundy, ale šéf Polestaru Christian Dahl připouští, že to byl konzervativní pokus. Myslí si, že při plnohodnotném testu by se auto přiblížilo k rovným čtyřem sekundám. Nepřekvapilo by nás to: Při naší testovací jízdě, po které následovalo svezení na sedadle spolujezdce vedle Roberta Dahlgrena, esa švédských závodů STCC, předváděla C30 zrychlení a také úroveň přilnavosti na hranici teritoria Nissanu GT-R.

Pohon všech kol byl převzatý z Volva XC60, ale vyztužili ho a nový středový diferenciál posílá více točivého momentu na zadní kola. Není to žádné driftovací monstrum se splašenou zádí, ale k rozvernosti ho přemluvíte dupnutím na brzdy uprostřed zatáčky s následným přišlápnutím plynu. Jinými slovy řiďte jako blázen a trochu bokem půjde, ale nikdy vás úplně nevystraší. To je na Polestaru ta nejlepší věc. Ano, je bláznivě rychlý, ale vždy skrz naskrz „volvoidní“ a nezničitelný – všechno je patřičně solidní a kvalitní. Spojka lehká a přesná, brzdy progresivní. Kdybychom měli C30 v našem minulém megatestu, boxovala by s Focusem RS500 a Imprezou Cosworth celých dvanáct kol, o tom nikdo nepochybuje. Je to zkrátka jedno z nejzábavnějších aut, která jsme v posledních letech řídili – ohromná zábava, aniž byste měli pocit, že vás chce vidět na márách. Což je přesně to, co vyžadujete od švédského hot hatche.

Dočká se tedy výroby? V této extrémní, superauta strašící formě bohužel ne. Vznikl jako ukázka toho, co by Švédové dokázali, kdyby jim Volvo dalo šanci. V současné době se jejich nabídka omezuje na upgrady řídicích jednotek, prodávaných u dealerů Volva. Ale šéf firmy Christian Dahl říká, že pracují na tom, aby se Polestar stal u Volva ekvivalentem Renaultsportu. Nejspíš VolvoSport. Úctyhodný cíl, ale zřejmě nerealistický. Přijít s „ostrou“ divizí u značky tak konzervativní jako Volvo je jako prodávat očesané, levné Bentley. Přijde k dealerovi Volva vůbec někdo, kdo by vyhlížel 400koňový hatchback? Dahl říká, že výroba konceptu stála přes tři miliony korun, a odhaduje, že kdyby nechtěli prodělávat, museli by produkční auto prodávat přibližně za 1,4 milionu. To je stejná liga jako nejostřejší Evo a Impreza, ovšem nejspíš bez potenciálu přetáhnout zákazníky prvnímu nebo druhému.

Navíc zatímco Renaultsport si svou galskou magii může trénovat na spoustě malých aut, Polestar by po C30 musel jít vzhůru na V40 a S60. Ostré verze těchto dvou modelů by Volvo rozhodně posunuly do teritoria „velkých hochů“, území okupovaného divizí M a AMG, hráčů, kteří nebudou tolerovat začínající Švédy na svém písečku. Jenže C30 ukazuje, že má Polestar odvážné cíle, a tady u nás v Británii je zastoupení Volva z Polestaru zjevně nadšené skoro stejně jako my. Kdyby usoudili, že existuje prostor na trhu pro, řekněme, 270koňovou C30 AWD konkurující Golfu R a S3, Polestar by rozjel výrobní linku dřív, než byste řekli surströmming. Doufejme, že se ztřeštěnost vrátí. V rozumné míře, samozřejmě.

(Sam Philip)