Mercedes SLS E-Cell: Horké dráty
K Mercedesu SLS, který jsme testovali nedávno, se v roce 2012 připojí stejně potentní elektrická verze – Greg Kable ji už řídil.
Mercedes SLS AMG, na který se právě díváte, má křiklavou barvu, pozměněné chladicí vstupy vzduchu, aerodynamicky optimalizovaná kola a hlubší nárazníky, ale není to tuningový speciál. Přinejmenším ne v klasickém slova smyslu. Tohle je SLS E-Cell. Velice nové, velice žluté elektrické superauto, jež v Německu vyvíjí společnost AMG. Jeho prodej je předběžně nastaven na pozdější období roku 2012. Vybraným zákazníkům Mercedes nabídne jen tisíc kusů za vyšší cenu, než za kterou prodává benzínové SLS. E-Cell používá stejnou hliníkovou karoserii jako standardní SLS, ovšem se zcela rovnou podlahou, snižující aerodynamický odpor. Přesto se mechanika auta v některých směrech zásadně změnila. Kvůli nutnosti zabudování elektrického pohonného ústrojí a lithium-iontových akumulátorů, spřažených s elektroinstalací a novým příslušenstvím.
Výsledkem je rozložení hmotnosti 46 vpředu k 54 procentům na zadní nápravě a těžiště o 24 milimetrů nižší, než má benzínový Gullwing. Superauto nového věku ze Stuttgartu se nespoléhá na jediný elektromotor, ale na čtyři individuální, umístěné v jeho rozích a schopné točit 12 tisíc otáček. Společně vytvoří 533 koňských sil a točivý moment 880 Nm. Pro srovnání, atmosféricky plněný osmiválec o objemu 6,2 litru produkuje 571 koní a 650 Nm. Jsou tu i další rozdíly. Benzínové SLS přenáší veškerou svoji sílu na zadní nápravu, E-Cell ji posílá pomocí dvou samostatných převodovek Getrag – každé montované na jedné nápravě – na všechna kola.
Další změny? Přidání dvou motorů dopředu si vyžádalo přepracování přední nápravy. Standardní dvojité lichoběžníky vystřídalo víceprvkové zavěšení s prostor šetřícím odpružením push-rod. Zadní náprava zůstala víceméně beze změn. Elektromotory od švýcarské specializované firmy Brusa táhnou 400 voltů z útrob lithium-iontových akumulátorů zamontovaných pod kapotu, do tunelu převodovky a místa, kde normálně sídlí nádrž SLS. Bateriové sady pocházejí od Deutsche Automotive – společnosti, jež loni založil koncern Daimler spolu se specialistou na alternativní technologie jménem Evonik. Skládají se z 324 individuálních článků, mají výkon 48 kWh, kapacitu 40Ah a váží 450 kg.
SLS E-Cell je prototyp, přesto působí jako hotový sériový Mercedes-Benz. Vzbuzuje tak solidní dojem, až začnete přemýšlet, co vlastně zbylo divizi AMG na práci, než jej vypustí na silnice. Pokud je kvalita a soudržnost prototypu předzvěstí toho, co Mercedes začne během dvou let prodávat, konkurenční výrobci elektrických aut by měli zpozornět. S pouze jediným převodem SLS E-Cell nepotřebuje řadicí páku. Tu na středovém tunelu nahradila tři tlačítka D-P-R. Zmáčkněte D, lehce sešlápněte plynový pedál a high-tech Mercedes tiše odklouzne, jen se slyšitelným tlumeným hlukem odvalování pneumatik a občasným cvrnknutím kamínků o podběhy.
Pedál E-Cell má tvrdší pružinu než ve standardním SLS. Pravděpodobně aby vás odradil od zbytečného snižování vašeho omezeného dojezdu. Nám při plně nabitých akumulátorech displej ukazoval 142 kilometrů. Ve městě tento nízký dvousedadlový supersport působí zvláštně přízemně. Prostě se pohybujete mezi semafory a dáváte si pozor, abyste uvolnili plyn co nejdříve, jak je to možné, kvůli rekuperaci maxima energie při dojíždění. Jak jsme to zkoušeli, naše hlasitě vypadající, ale tiše jedoucí SLS E-Cell vyvolalo v očích zírajících přihlížejících pořádný zmatek. Vrozená tichost tohoto auta dovolí vyniknout jinak nezjistitelným zvukům. Například bzučení elektrického posilovače řízení. Také si více uvědomíte změny v povrchu silnice nebo hluky od pneumatik měnících své hřiště – jakmile se silnice otevře, vzroste rychlost a vítr začne pískat kolem zpětných zrcátek.
Silnice Atlantic Ocean Road podél norského západního pobřeží má hladký povrch a mírné zatáčky. Je domovem velkolepého mostu Storseisundet. Když se k němu blížíte, vypadá jako dvouproudová horská dráha. Ale ani prudké stoupání tohoto mostu není problémem pro E-Cell, jehož hluboké zásoby točivého momentu působí téměř nepřemožitelně. Opravdu šokující je ale násilnost akcelerace, která přijde poté, co zadupnete plyn. Přestože váží o dost více, E-Cell dokáže nakopnout silou srovnatelnou s SLS AMG, plně využívající své nejnižší převodové stupně – a dělá to okamžitě. Sílu nic nepřerušuje, je téměř tichá a brutálnější, než napovídá udávané zrychlení na stovku za rovné čtyři sekundy. Pokud svou pravou nohu neuvolníte, dosáhnete rychlosti 200 km/h za 11 sekund. Kvůli udržení energie v akumulátorech byla maximální rychlost modelu E-Cell omezena na 250 kilometrů v hodině, ale teoreticky by se měl dostat na 270 km/h.
Klíč k hladkému řízení SLS E-Cell a maximalizaci jeho dojezdu je v naučení se používat jeho chytrá pádla u volantu, ovládající čtyři úrovně rekuperace brzdné síly. Auto má sice jen jediný převod, ale před zatáčkou může tento variabilní systém přiblížit pocit, že řadíte směrem dolů konvenční převodovkou a využíváte brzdnou sílu motoru. V nejnižším nastavení rekuperace auto po uvolnění plynu dojíždí tak, jako byste měli zařazený nejvyšší převodový stupeň při projížďkovém tempu. Ale přeřaďte na nejvyšší úroveň a poznáte mnohem větší zpomalení s tím, jak je více kinetické energie zachyceno, přeměněno a uloženo. Je to nejchytřejší řešení regenerace energie, se kterým jsem se dosud setkal v elektrickém autě.
E-Cell nemá v této rané vývojové fázi tak dobré jízdní vlastnosti jako benzínové SLS, ale vzhledem k jeho hmotnosti blížící se dvěma tunám je jeho dynamika zjevením. Při rozumných rychlostech jsou pohyby karoserie skvěle kontrolovatelné a auto pozoruhodně drží stopu. Pomáhá mu nízké těžiště, stejně jako lepivé pneumatiky (tady nejsou ty s nízkým odporem) i komunikativní šasi. Oblast, ve které E-Cell skutečně exceluje, je trakce. S motorem u každého kola se řítí ze zatáček s přesvědčivostí překonávající vše. Pokud má prototyp teď nějaké slabé místo, je jím řízení. Elektrickému systému s dlouhým zpřevodováním chybí citlivost hydrauliky klasického SLS. A když v těsnějších zatáčkách více zatočíte volantem, při výjezdech se sám dostatečně nevrací do původní polohy. Musíte volantem otáčet zpátky.
Přes to vše naše první jízda v prototypu SLS E-Cell nasvědčuje tomu, že by jeho sériová verze mohla být jedním z nejlepších sportovních elektromobilů, jaké jsme kdy spatřili. Nejsme si jisti tím, že skutečně ujede 150 kilometrů, jak se udává. Nemůžeme ani potvrdit, že se z domácí zásuvky 240 voltů/16 ampérů plně nabije za udávaných osm hodin. Svých vysokých cílů, stanovených při začátku jeho vývoje, však Mercedes SLS E-Cell již dosáhl. A pokud uvážíme, že jde o cíle výkonné divize AMG, zaslouží si pochvalu.













































