Česká cesta: spotřeba přehnaně velkých aut

Minulý týden mi volal kamarád. „Potřebuju poradit, chci koupit ojeté auto. Nějaké velko-prostorové, pro rodinu.“ Na mysli měl Renault Scénic nebo Citroe¨n Xsara Picasso, které by se vešly do jeho rozpočtu. V jeho případě to byla ještě rozumná volba. Na rozdíl od mnohých jiných jej využije, brzy totiž bude mít tři děti. Nedávno jsem ale dělal obvyklou telefonickou poradnu jinému známému, kterého také zastihla potřeba rozmnožit se. Ten rozpočet nijak zásadně řešit nemusel, jeho firmě se daří dobře. Takže o to větší dilema měl, nespoután skromným limitem financí. „Aby se nám tam vešel kočárek, takže něco většího, a čtyřkolka by se taky hodila, jezdíme na hory.“

Snad hodiny jsme po telefonu řešili, zda je lepší kombi vyšší střední třídy od Audi, BMW nebo Mercedesu. Nakonec koupil téměř dokonale nepraktické monstrum BMW X6, které je na silnici nemotornější a vejde se do něj méně než do všech aut, která jsme tak dlouho probírali. Nejen kvůli kočárku. Jak se říká, ve finále nakonec rozhoduje žena. Této se X6 líbila natolik, že naše dlouhé telefonní debaty nakonec neměly žádný smysl. Přitom onen známý jezdí postarším Fordem Mondeo a nové auto vlastně ani nepotřeboval.

I do Mondea by se kočárek vešel. Nevím, čím to je, proč všichni chtějí tak velká auta? Dříve se všechny rodiny musely vejít do škodovky, kterou svou prostorností zastíní většina dnešních malých aut (možná i Fiat Panda), a lidé byli rádi, že nemusejí jet autobusem. A pak ti psi… Snad každý větší než yorkšírský teriér se stal důvodem, proč si lidé kupují SUV. A když máte vedle psa i kočárek, budete si muset pořídit rovnou Range Rover nebo osmiválcový Land Cruiser. Pak se nedivte, že jsou nová auta čím dál mohutnější a těžší.

(Honza Stacha)