Pagani sází na turbodmychadla

Horacio Pagani vypustil do světa první fotografie a částečně i specifikace nástupce Zondy, který se svým týmem vyvíjel dlouhých sedm let. Koncepce budoucího supersportu se zrodila v roce 2003, kdy měla premiéru Zonda S Roadster. Od té doby intenzivně pracoval na svém teprve druhém zcela novém modelu, jenž světu oficiálně představí počátkem března na ženevském autosalonu. Bude větší a rychlejší než odcházející Zonda. Své nové auto Pagani nepojmenoval po větru, ale rovnou po bohu větru Huayra Tata, o němž vyprávějí dávné legendy jihoamerického indiánského kmene Aymara, žijícího v Andách. Vítr byl podle jeho slov pro Huayru velkou inspirací. Nejen ve tvarech, které mají být jemné a rafinované, ale přitom silné. Vítr dokáže erodovat i nejtužší materiály planety.

Dost poetiky, nyní fakta. Huayra je sestavena z více než čtyř tisíc komponent, přičemž motor a převodovka se do tohoto čísla nepočítaly. Její základ tvoří monokok z karbonových vláken a titanu. Hodně času z vývoje zabralo dosažení špičkové úrovně tuhosti auta při použití směrem nahoru otevíraných křídlových dveří, zasahujících daleko do střechy. Huayra proto používá nové vyspělé kompozitní materiály a technologie, poprvé testované v Zondě R. Monokok doplňují pomocné rámy z chrom-molybdenových trubek, nesoucí zavěšení. V rámu na nejlépe chráněném místě za řidičem sídlí benzínová nádrž, dále chráněná bezpečnostní buňkou vyrobenou z kompozitních a balistických materiálů. Huayra byla vyvíjena, aby splnila nejen nejpřísnější americké bezpečnostní normy, ale také s ohledem na typy nehod vysokovýkonných aut s motory vzadu uprostřed. Rozložení hmotnosti je 44:56.

Pagani chtěl dosáhnout pevnosti a co nejnižší hmotnosti, což vyústilo v kombinaci strukturálních a nestrukturálních, čili estetických elementů. Například celé vedení vzduchu je zakomponováno do monokoku, nebylo tak třeba použít dodatečné díly a trubice. Díky pozornosti ke každému detailu se podařilo dosáhnout suché hmotnosti 1350 kilogramů, jež z modelu Huayra činí údajně nejlehčí auto své třídy. Přesto váží zhruba o metrák více než Zonda, podle výbavy.

Rychlá bude ale stejně dost. Motor opět pochází z toho nejlepšího, co může nabídnout AMG divize Mercedesu. Jde o dvěma turbodmychadly přeplňovaný šestilitrový dvanáctiválec M158, produkující výkon přes 700 koní a točivý moment nad 1000 Nm. Pagani se tedy poprvé odklonil od atmosférického plnění. Přesto by měl nový motor okamžitě reagovat na nejjemnější pobídnutí plynového pedálu a poskytnout řidiči plnou kontrolu v jakýchkoli otáčkách. Bez prodlevy turbodmychadel, která může způsobit nebezpečné situace (Pagani měl nejspíš na mysli zatáčky) nebo neustálou práci asistenčních systémů. Pro potřeby italské firmy byl značně upraven. Má mazání se suchou skříní a dvě palivová čerpadla, přičemž druhé z nich se zapojuje, jen když je třeba. Dvanáctiválec si své výkony udrží i v extrémních teplotních podmínkách, ve kterých byl testován, a má poskytnout brutální sílu připomínající startující letadlo.

Ta se bude přenášet skrze sekvenční sedmistupňovou převodovku Xtrac, vážící jen 96 kilogramů. Právě kvůli hmotnosti byla zavržena dvouspojková převodovka. Údajně by přidala zhruba 70 kilo a tím negovala zrychlení řazení. Huayra umí s větrem pracovat. K co největší efektivitě vyžívá aktivní aerodynamiky, na přídi i zádi má plošky měnící svou polohu podle potřeby. Přesnější technické údaje Pagani zatím nezveřejnil. Leccos si však lze odvodit z nenápadné větičky popisující pro Huayru speciálně navržené pneumatiky Pirelli P Zero. Vydrží rychlosti nad 370 km/h a boční přetížení překračující 1,5 g.

(Honza Stacha)