Audi R8 GT: Nejrychlejší a nejostřejší silniční Audi

Tento příběh začal špatně. Věci rozhodně nešly podle plánu, protože asi hodinu poté, co jsem nasedl do nového Audi R8 GT, sedím nepřirozeně skrčený na zadním sedadle policejního auta a vedu neveselou konverzaci se dvěma policisty. Nevypadají přátelsky. A ani já nejsem zrovna nadšený…

„Je to… auto… vaše, pane?“ Pokyne směrem k úžasně zářící odstavené R8 GT, pod jejímž širokým, fixním zadním křídlem se lesknou kruhy Audi. Masivní výfuky vypadají jako kanony. Velké kanony. „Ne, to ne, patří Audi.“ „Vím, že to je Audi, pane, ale na koho je to auto registrované? Všiml jsem si, že má německé značky.“ Slyším jemný náznak důrazu na slovo „německé“. „Ne, ne, právě to mám na mysli, vlastní ho Audi. Je to novinářské auto. Z Německa.“ Z neznámého důvodu vyslovím slovo „Německo“ s německým přízvukem. Jsem pitomec. Policista na mě vrhne pohled, který by rozřízl ocelový plech.

„Dobrá, pane. Jak rychle jste jel na tom kruhovém objezdu, co myslíte?“ „Hm, hm…“ Snažím se vzpomenout na dvě věci – o kterém kruháči mluví, a jaké jsou rychlostní limity na kruhových objezdech. „No, asi devadesátkou?“ nadhodím s vědomím, že bych rozhodně nechtěl sám sebe usvědčit nevěrohodným vysvětlováním, rozčílit policisty a skončit sexuálně zneužitý nějakým kuřákem cracku v přeplněné velké jímce. V tu chvíli mě napadá, že to se sledováním pořadů o amerických policistech přeháním. Jsme v Cambridgeshire a pravděpodobnost výskytu kuřáků cracku i velkoobjemových odpadních nádrží je hodně nízká.

„Myslím, že nikoli, pane.“ Následuje opravdu otevřená diskuze. Ačkoli jsem neprovedl nic vyloženě protizákonného, oranžové sportovní auto, které na kruhových objezdech dává dvojité meziplyny v úterý ve dvě hodiny v noci, přirozeně vzbudí pozornost dopravních policistů. Mysleli si, že je R8 kradená a nejspíš má namířeno někam do kontejneru u Grimsby. Nepomáhá ani fakt, že je tato konkrétní R8 GT na německých značkách, má karbonové doplňky a viditelný trubkový rám. Nakonec jsem vypuštěn z policejní Pandy a smím pokračovat v jízdě po několika dobře míněných radách, které mi znějí v uších. Lepší než bliknutí radaru? Myslím, že ano. Zbytek cesty jsem se doslova ploužil, takže se R8 GT trápila jako chrt v přepravní tašce.

Po několika hodinách spánku, snídani a třech kávách vám ale mohu říct, že tohle nové Audi R8 GT není, jak by mohl napovídat název, žádné GT. Vím to, protože po deseti hodinách jízdy do Skotska mám záda plná modřin od lehkých skořepinových sedaček bez nastavování sklonu opěradla, mé vnitřnosti vibrují v souladu s šasi a nastavení tlumičů je tak tvrdé, že vám z ledvin udělá výživnou sekanou. Když jsem zastavil u benzínky, vysoukal jsem se ze sedadla a padl jsem na holý asfalt jako rozbitý maňásek. Svíjel jsem se a snažil se postavit, a zjistil jsem tedy na vlastní kůži, že ve srovnání s každodenní R8 je tahle věc kousavá a zlá. Ale přesně tak to má být. GT je důsledkem nátlaku stávajících majitelů R8, kteří usoudili, že by ostřejší verze mohla být naprostý trhák. A tak Quattro GmbH, sportovní divize Audi, odhodlala využít své zkušenosti se závodní R8 LMS a postavit silniční auto pro okruhové dny, které bude trochu drsnější než standardní R8 V10.

Úkol splněn! Jakmile se rozjedete, okamžitě poznáte, že nastavení podvozku je mnohem tvrdší než původně – tužší tlumiče i pružiny, nižší světlá výška, trubkový ochranný rám podle pravidel FIA, součást „závodního paketu“, který zahrnuje hasicí přístroj, odpojovač přívodu paliva místo popelníku (plus externí u čelního okna) a čtyřbodové pásy. Nejsou tu žádné samonavíjecí pásy na B-sloupku, takže si musíte zvyknout na patřičnou pozornost na benzínkách a odpočívadlech: pocit výjimečnosti ano, praktičnost a každodenní použitelnost ne. Je to tedy docela hardcore, což znamená, že abyste poznali, co umí, musíte také jezdit náležitě ostře. Proto jsem se tolik hnal po A1 a M6 přes Trossachs směrem k ostrovu Skye. To je hodně dlouhý kus cesty.

Pokračujte na další stránku!