Lamborghini Gallardo Spyder: základní instinkt

Neexistuje žádný jiný rozumný důvod, proč Gallardu uříznout střechu, než snaha udělat z něj přitažlivější auto. A když říkám přitažlivější, myslím tím krátká sukně, hluboký výstřih a Chanel č. 5.

Pokud teď čekáte na nějaká čísla, nevidím jediný důvod, proč vám nevyhovět. Deset válců, 560 koní, osm tisíc otáček, čtyři vteřiny a maximálka 300 km/h. Na titul královny krásy to sice není, ale na jeden z nejrychlejších kabrioletů světa rozhodně ano. Jenže žádná čísla nedokážou zachytit zvuk vidlicového desetiválce vytočeného na osm tisíc, což je ten pravý důvod celé té přitažlivosti – nic není mezi vámi a soundtrackem, který tohle auto hraje na požádání. Zatímco na volnoběh se z výfuků ozývá jen hutné brumendo a do čtyř tisíc otáček zní prostě jako desetiválec, tak pak se rozpoutá peklo. Je to jako formule 1, ale ten zvuk je jadrnější a místo jekotu spíš strašidelně řve. Slyšíte, jak lační po otáčkách a dusí se, když prudce uberete plyn. Všech deset válců hladově čeká, až váš pravý kotník vydá povel, a ve stejném očekávání jsou i lidé kolem vás – připravte se na smršť zvednutých palců i prostředníků.

Ale byla by chyba napsat, že veškerá přitažlivost Spyderu je jen v jeho zvukovém projevu. Koneckonců, kvůli tomu by přece Lamborghini netahalo partičku novinářů na Tenerife, kde má sopka Teide svůj kráter ve třech a půl tisících, přičemž na vyhlídku ve 2200 metrech nad mořem vede padesát kilometrů zatáček. Je to o tom, že Gallardo Spyder je neobyčejně působivý vůz i po jezdecké stránce. První věcí, jež nás u otevřených aut vždy zajímá, je, o kolik procent je nižší torzní tuhost a o kolik kilo narostla jejich hmotnost. Tady je to deset a sto čtyřicet. Obojí je sakra úspěch a také důkaz, že Lamborghini zaměstnává skvělé konstruktéry. Jde o to, že plátěná střecha se složí za dvacet sekund a potřebuje k tomu jednu hydraulickou pumpu, šest pístů, jeden elektromotor a dva regulátory. Což samo o sobě něco váží. A další kila sežerou všechny možné výztuhy a ochranné oblouky.