Monster trucky: vyhraj, nebo jeď domů

V Las Vegas svítá. Z okna hotelu MGM ještě nevidím vzdálené horské hřebeny. Mohavská poušť se probouzí. Tady v hotelech s kasiny, kde je vždy studený vzduch a kam slunce nikdy nepronikne, na tom stejně nezáleží. Vysloužilé staré modelky s účesy připomínajícími válečné hollywoodské hvězdy se tu již v šest hodin ráno hrbí nad automaty s neustále zapálenou cigaretou. V šest ráno, proboha. Jenže Las Vegas je takové. Sebekontrola je tady sprosté slovo – kasino v poměrně novém hotelu Wynn musí utržit 10 milionů dolarů denně, jen aby neprodělalo.

Takže jste-li někdo, kdo zná své limity, prostě nejste vítán. V tomto městě buď vyhraješ, nebo jedeš domů. Ano – vyhraj, nebo jeď domů. Tohle heslo mi letí hlavou na Sam Boyd Stadiu na západním okraji města. Do Monster Jam World Final, největšího podniku kalendáře monster trucků, finále hektické tříměsíční sezony, zbývá pouhých 24 hodin. Normálně se tu hraje americký fotbal, ale teď je hřiště pokryto 5000 kubíky zeminy, tvořící skoky a rampy. Jsou tu vraky starých chevy a fordů, posprejovaných reflexní zelenou, žlutou a růžovou barvou.

To vše sleduje muž, jehož fyziognomie přesně odpovídá heslu „vyhraj, nebo jeď domů“. Měří 195 cm a má sluneční brýle velikosti jídelního talíře. Jmenuje se Chad Fortune a je jedním z 24 pilotů monster trucků, kteří se dostali až do Las Vegas. Právě pochybovačně sleduje buldozery při práci. „Je to šíleně obrovské. Tyhle rampy měří 3,5 metru, takže vyskočíme 10 metrů vysoko a uletíme 50 nebo 60 metrů. To všechno v trucku, který váží skoro pět tun, má 1700 Nm a 1500 koní.“ V jeho obřích brýlích vidím své vlastní zdvižené obočí. Kroutí hlavou. „Když jsem přišel poprvé a uviděl tyhle skoky, řekl jsem si – Co to k…a je? Jako by jim to bylo jedno, jako by chtěli, abychom dali velkou ránu… Jenže tohle je sakra jako mistrovství světa, největší událost roku. Musíš to udělat pro fanoušky.“