Walter Röhrl: muž, který krotí monstra

Rallye závoďáky skupiny B nikdy neměly dost výkonu. Auto má dost výkonu, když do něj ráno chcete sednout, ale místo toho zamknete dveře a raději jdete pryč. To se mi nikdy nestalo.“

Seznamte se s Walterem Röhrlem, všestrannou legendou rallye a odvážným krotitelem těch nejzlejších a nejmonstróznějších aut, jaká kdy existovala. Není to jeho oficiální titul, ale měl by být. Röhrl byl dvakrát světovým šampionem v rallye, v roce 1980 s Fiatem 131 Abarth a v roce 1983 s Opelem Ascona – poslední zadokolkou, která vyhrála šampionát WRC. Pak přešel k Audi, jezdil ve skupině B a s osmisetkoňovými závoďáky IMSA. V roce 1987 vyhrál Pikes Peak s šestisetkoňovou S1.

Teď je mu 62 let, testuje pro Porsche a zajíždí pekelně rychlá kola na Nürburgringu – dokonce měl jet čtyřiadvacetihodinovku s 911 GT3 RS. I když ho v rallye po stránce statistik překonali Tommi Mäkkinen a Seb Loeb, Röhrl je považován za možná nejlepšího všestranného řidiče všech dob. Neuvěřitelně rychlý, nepřekonatelně elegantní a s totální kontrolou nad vším, co řídí. A většina aut, která řídil, byly pěkné bestie.

Ve zkratce – je to člověk, se kterým se vyplatí si pokecat. Zvlášť v čísle, které je celé o monstrech, a speciálně proto, že ten pokec probíhá na Col de Turini. Jsem připoután do sedačky spolujezdce v Audi Quattro A2, se kterým Stig Blomqvist v roce 1984 vyhrál titul. Hubený Walter s postavou kudlanky sedí za volantem ve své kombinéze Porsche. Col – nejděsivější alpský průsmyk v rallye Monte Carlo – leží pod vrstvou sněhu a okolo zledovatělých vraceček jsou třísetmetrové srázy. Silnice je uzavřená a přeplňovaný pětiválec netrpělivě bublá. Čekáme na signál ke startu.

Mohli byste čekat, že člověk, který celý život hledí smrti do tváře a fackuje ji, bude trochu… nevyrovnaný, že mu bude z očí koukat šílenství. Ale Walter vyzařuje zenový klid i ve chvíli, kdy skoro v každé zatáčce hrozí smrtelný pád do hlubin. Je to ta správná chvíle zeptat se Waltera, jestli si myslí, že by to… Však víte, nemuselo vyjít.

„Ne,“ odpovídá. „Strom a škarpa se nehýbou. V třiasedmdesátém jsem tuhle rallye jel se 150 koni, v šestaosmdesátém s 535 koni. Ten strom a ta škarpa jsou na stejném místě. Neumřeš.“

Neumřeš… Walter dostává signál a zapne stopky na hodinkách. Jedeme, vytí výfuku Quattra se odráží od stěn zamrzlého průsmyku.