Miloš Zeman se s rozkoší hrabe ve svém posmrkaném kapesníku, pojďme ho prozkoumat s ním

A pak že Češi nemají kulturu.

Ostatní novináři mohou sice nadávat, že napříč médii vládne okurková sezóna, ale ne tak pro nás. Protože kdy jinde než v létě můžeme psát o všech možných vykouklých bradavkách a obtažených průhledných topech? A jiných smyslech našeho života? Nicméně i když bradavek, o kterých nás naše čest velí informovat, je stále dosti (neboj Claro Delevigne, jsi v pořadníku), tak tu máme i důležitější věc.

Pořádně se podívejte na tento gifíček. A pak znovu. A ještě jednou. A pak si ho v loopu pouštějte tak dlouho, dokud nebudete mít pocit, že Ctuhlu a jiní Prastaří ovládli váš mozek a máte najednou chuť rituálně utopit všechny prvorozené syny v okolí 5 km na Valpružinu noc a pak si uřezat hlavu piánovou strunou. Nebo pocit, že dává smysl volit SPD. Prostě jakýkoliv typ destruktivního šílenství. To je fuk.

Pana prezidenta zas někam vyvezli.

Zveřejnil(a) Daniel Zeman dne Pondělí 30. červenec 2018

Miloš Zeman se sešel se slovenským prezidentem Kiskou, aby spolu uctili památku prezidenta Tomáše Gariggua Masaryka. Tiskovka víceméně byla na Zemanovu pozornost příliš dlouhá.  Čili po pár vteřinách začal smrkat do kapesníku, očima obsah pořádně zhodnotil, vizuálně ho rozhrabičkoval, schválil a začal se zas tvářit jako morče s mrtvicí ztracené v prostoru a času. A ženy 50 + v publiku zvlhly.

Rádi bychom věděli, co tam viděl. Je možné, že vysmrkal nějaké Roscharovy skvrny, které k němu promlouvají hlasem Chuckyho a nutí ho, aby byl zlá starobou smrdící kreatura. Nebo tam měl odložený nějaký bílý prášek a akorát ho konzumoval jako nepříčetný mravenečník. Kdo ví.

Ne že bychom byli citlivky, co nikdy nesmrkají, neprdí a čůrají jenom levandulovou esenci. I my jsme měli peaky svého života, kdy jsme si půjčili šlapadlo na Střeláku ve tvaru labutě a začali v něm opile masturbovat s pohledem na projíždějící turisty. Ale když se někdo na veřejnosti hrabe ve své nudli s takovým potěšením jako strýček Pompo ve své zahrádce, tak už je to jenom krok k tomu, aby takový člověk začal psát své memoáry výkaly po stěnách Pražského hradu. Nebo si pořídil malého rozkuřovacího skřeta s tenkým knírkem, co za něj bude mluvit. Nebo říkal do rozhlasu slovo kunda….vlastně…no nic.

Holkometr

 
Jak to vidí ostatní?