Kryštof Rímský: Zabil. Bylo to popelníkem

Pro herectví jste se rozhodl relativně pozdě, měl jste jiné plány?

Jsem z tý generace, který se říká Husákovy děti. Takže se mi stala taková věc, pro tuhle generaci typická, kdy sem přijeli nějaký Belgičani, přivezli desky a já jsem pak šest let nedělal nic jinýho, než chodil na party a do Mamma klubu. V tomhle jsem byl opravdu extremista, protože mě to nebavilo jen o víkendech. Ale zase mám z tý doby nejlepší historky, když si je teda pamatuju.

Vzpomínáte na tu dobu rád?

Rozhodně. Nejradši vzpomínám na ty začátky, když taneční scénu v Praze tvořilo sto padesát lidí. Postupně se na to nabalovali další lidi, pak se otevřel klub Radost FX a už z toho byla masová tucárna, a já jsem hlavně začal mít problém, protože jsem chtěl konečně začít něco dělat. Přihlásil jsem se na DAMU. Napodruhý mě vzali.

Zajdete ještě někdy do klubu nebo na party za starými známými?

Tak jednou za rok zajdu do Chapeau, ale na party nebo do klubů už nechodím. Jsem fyzicky handicapovanej, jsem po operaci srdce – mám umělou chlopeň.

Teď už tedy vedete zdravý život…

Život u divadla taky není zrovna zdraví prospěšnej. Dopoledne zkoušíte, večer hrajete, takže se pekelně soustředíte třeba až do jedenácti a pak to musíte nějak ventilovat, že jo. Považuju za štěstí, že mám stálý angažmá v divadle v Ústí nad Labem a večer se zpravidla vracím autem do Prahy, takže moc ventilovat nemůžu.

Jak jste přišel k té jizvě na čele?

Měl jsem takovej nepříjemnej konflikt v Ústí. Večer po představení jsem zůstal v klubu asi s dvaceti lidma a přišel tam nějakej agresivní týpek z ulice. S kolegou Jankovským jsme šli, že ho vyvedem. Jenže on byl rychlejší a já od něj dostal takový dělo, že jsem myslel, že se mi rozskočí čelo. V pátek v noci jsem se ocitnul na pohotovosti v Ústí, kde občas vylezl ze dveří doktor v zakrvácený zástěře s jehlou v ruce a zahučel: Další! Šel jsem za ním, vysvětlil mu, že se tím ksichtem živím a jestli by mi mohl místo šití udělat takový ten plastický steh. A on řekl: Neznááám, zašil mi to pěti poctivejma stehama a bylo.

Změnily se od té doby nějak nabídky na role?

Od tý doby dostávám samý role gaunerů a vrahounů.

V seriálu Kriminálka Anděl jste hrál…

…tak tam jsem hrál hlavního vraha. Byli tam dva podezřelí…

Viděl jsem začátek, ten jeden podezřelý byl takový vyklepaný…

No, tak toho jsem zabil. Popelníkem.

„Zlé“ charaktery se prý hrají líp.

Je pravda, že v Rodinných poutech jsem hrál klaďase a připadal si s prominutím jako vocas.