K Ewě Farné vnikl šílenec a nutil ji ke sňatku

Fakt jsme to nebyli my. Věřte nám jako, he…he…hehehe

Ewa Farná

stalker

Ewa Farná byla kdysi pořádný kus ženské. Od té doby uteklo ale příliš mnoho vody a příliš mnoho litrů guláše jejím krkem. Teď je jí taky pořádný kus. Dokonce kus natolik výstavní, že se stala pro Achaba Jakuba Wágnera nemesis, o které se mu za temných nocí zdá, kterak ji harpunuje na břehu Mácháče, aby se jí pomstil, že ho v minulosti připravila při nerovném souboji člověka a přírody o nohu. A děti si budou muset tento příběh na základce povinně vložit do čtenářského deníku.

Nedávno se pro slovenský web topky.sk přiznala, že ještě jako neoplácané mládě kytovce měla stalkera. Náš grafik ten článek objevil a bezlestně ho začal nahlas číst v redakci. Zavládla dost divná atmosféra:

Bylo mi tehdy asi 15 let a byly Velikonoce. My s mámou jsme byly doma a čekaly na koledníky. Otevřely jsme dveře, vešel náš známý a hned za ním se připojil úplně cizí člověk, který vešel dovnitř a sedl si na náš gauč.

V tomto okamžiku se začal náš šéfredaktor potit a dělat nervózní zvuky jako sexuálně zneužívaný papiňák.

Bylo mu asi 40 let a přivedl s sebou svého syna. Tomu bylo asi sedm. Začal nás přesvědčovat, že jeho syn je pro mě ideální partie a že to má být můj manžel. Začal vytahovat fotky rodiny a ukazovat, kdo bude moje tchyně a podobně. Okamžitě jsem volala otci, že je u nás doma divný člověk.

Všichni v redakci postupně přestali pracovat a zaposlouchali se do grafikova hlasu. Redakční opice si dokonce přestala zrcátkem kontrolovat své hemeroidy. Od šéfredaktorova stolu se začaly ozývat divné zvuky, jako když má topinkovač astmatický záchvat.

Dostal se třeba na školní akci, na kterou si normálně zaplatil vstupné, a celý večer mě sledoval.

Šéfredaktor si začal v tomto okamžiku zuřivě něco bookovat na compu a poté ladným pohybem ruky shodil vše na svém pracovním stole do sportovní tašky Adidas.

Ani jsem nemohla zavolat policii, protože vlastně nic špatného nedělal. Ale vědomí toho, že mě pořád sleduje, bylo hrozně nepříjemné.

Náš grafik dočetl a všechny naše oči se zaostřily na pomalu se otáčející prázdnou židli našeho šéfredaktora. Krom nezavřené lišty, kde svítila zabookovaná letenka na Filipíny na jméno José Gonsales a obrázku ve Photoshopu, kde si přidělal legrační mexický knírek, co vypadá jako pubické ochlupení Agáty Prachařové, jsme nic nenašli.

Takže tento měsíc asi zase stravenky nebudou. Achjo.

Diskuze