5 důvodů, proč je studentský život tím nejlepším životem!

Markéta Kuča vám vysvětlí, proč jste promarnili život tím, že jste nešli na vysokou školu.

Markéta Kuča

Každý, kdo měl možnost prožít na vlastní kůži pořádnou studentskou jízdu, tak na tuhle etapu svého života vzpomíná nejraději. A je úplně jedno, jestli vám je padesát, nebo jste zrovna dokončili školu. Tyhle léta nevymažete z paměti nikdy. A kdo to nezažil, může jen hořce litovat, protože o hodně přišel.

Na vysoké nehraje čas žádnou roli – záleží čistě na vás, jestli se v pondělí ráno po prokaleném víkendu rozhodnete vstát na přednášku v devět hodin, nebo si zkrátka pospíte do dvanácti. Každý má na vysoké kamaráda, který mu přece něco dluží. Vůbec nezáleží, v kolik dorazíte do školy. Hlavně, že tam dorazíte. V tomhle případě čas nikdy nebude hrát proti vám.

Jste svým vlastním pánem – nemáte nad sebou žádného idiota, který vám diktuje, co máte dělat. Což většina z vás nezná, protože jste po střední jako největší tupci šli makat do továren. Nikdo nad vámi nestojí, nebuzeruje vás, nikomu se nemusíte zpovídat jak a proč. Když zaspíte, nemusíte si potupně sypat popel na hlavu, jak největší řiťoalpinisté. Což bezesporu zrovna vy jste.

5 důvodů, proč je studentský život tím nejlepším životem!

Nepodaří se? Máte další pokus a pak další a další… – i v životě studenta nastane doba, kdy musí občas zapnout mozkové závity. Ale zase aby se nepředřel. Od toho tu jste vy, abyste dřeli, nám stačí pouze myslet. A když se nám náhodou někdy nezdaří něco správně vymyslet, tak máme na naše myšlení další pokus. A pak ještě další. My myslící jsme totiž ohrožený druh, vy jste druhem nahraditelným.

Milujeme neděle – zatímco neděle je váš nejméně oblíbený den, my ho zbožňujeme. My totiž nefňukáme na Facebooku jako plebs, že musíme v pondělí na pět utírat prdel nějakému Korejci v továrně. Neděle je pro nás pouze mezníkem, kdy většinou pokračujeme v kalbě ze soboty a teprve pondělí je naše malá neděle. Ale depky z toho rozhodně nemáme. Bavíme se víkendovými zážitky, které vy nemáte.

Je to jedna velká párty – na vysoké je spousta lidí, kteří se chtějí seznámit. To znamená plno holek a kluků, se kterými si máte co říct a jsou prostě vtipní. Vysokoškoláci nejsou žádní troškaři, ale ostřílení a odvážní pijani. A tak se vám klidně může stát, že si domů přitáhnete dva kluky, tři nebo pět a párty pokračuje. Protože přece máte svůj byt a nebydlíte u máti, jako nějaký třicetiletý mamánek. Není nic lepšího než bydlet sám. Ráno po párty vstát v pyžamu žirafy, papučích a jít s klukem, kterého znáte dva dny pro dalších pár škopků. Tohle se vám za normálních okolností, aniž byste neměli výčitky, co jste měli všechno udělat a že vás ráno bude budík budit v šest, prostě nemůže stát.

Chápu, že hodně z vás tuhle šanci už promarnila, ale aspoň se můžete snažit u svých pěti dětí, které jste si udělali ve dvaceti, aby se jednou měli stejně dobře jako já. Tak pa miláčcci.

Diskuze