Jak to dělají kněží?
Jednoduchá otázka, těžká odpověď
Docela by mě zajímalo, jak to dělají kněží. Je přece blbost, aby normální zdravý muž dodržoval pohlavní zdrženlivost. Pomáhají si tedy masturbací?
Samozřejmě že ano. Masturbují kněží, jeptišky, všichni masturbujeme nebo jsme masturbovali – alespoň dokud to šlo… A ti, kteří říkají, že ne, to dělají doteď (nebo tak nějak to řekla kdysi nějaká filmová postava). Někdy to vypadá, že masturbace je mnohem větší hrozbou pro člověka a jeho sexuální život ne z hlediska náboženského, ale z hlediska společenského a sexuologického. Není to tak dávno, co jsme měli článek o týpkovi, který byl schopen jenom masturbovat. Měl hezkou ženu, ale v ložnici nic nepředvedl. Po práci si pouštěl porno a mastil lano. Následně měl výčitky svědomí a to mu znemožňovalo uspokojit manželku. Není jisté a jasné, jaký osobní vztah k masturbaci mají kněží. Pravděpodobně to záleží na církvi. V každém případě ti katoličtí jsou docela tolerantní a chápající. Tedy alespoň ke svým ovečkám, které si k nim občas chodí do zpovědnice postěžovat na život.
Kdysi tomu možná bylo jinak. Určitě znáte různé historky o tom, jak pan farář dělal bububu kvůli všemu, co souviselo se sexem. Naštěstí se posun v lidském myšlení objevil i v církevních kruzích a nejeden kněz vám dnes řekne, že masturbace je prostě lidská věc. Dokonce vás upozorní na to, že můžete být rád, protože to znamená, že vaše tělo ještě funguje tak, jak by mělo. A navíc kvůli tomu nemusíte skočit na prvního ministranta. Nicméně to, že masturbace není z církevního hlediska důvodem k sebevraždě, neznamená, že by byla povolená. A u kněží už vůbec ne, protože jakákoli sexuální aktivita narušuje jejich celibát. (Vyjma skákání po ministrantech, samozřejmě.) Je dokonce známo, že mniši ve svých zahradách pěstovali kopr právě proto, že tato rostlinka byla přírodním zdrojem bromu a ten snižuje potenci. Navíc z náboženského hlediska je smyslem lidské sexuality plození dětí (manželských, pokud možno), a ne ukájení pudů. Shrnutí: Masturbace určitě není jejich běžnou a oblíbenou činností, ale i ti, kteří svůj život zasvětili církvi, jsou pořád jenom lidé, kteří mezi nohama pociťují čas od času nějaké to šimrání.















































