Vše má svou cenu. Co vaše orgány?

Je sice krize, ale nemusíte se bát. Pořád je tu nějaká možnost, jak získat peníze. Třeba prodejem vlastních orgánů. Zpeněžit se dá i ta hromada kostí, masa a drůbků, kterou vidíte v zrcadle.

Je to jako s bouraným auťákem – když tělo rozprodáte na náhradní díly, dostanete víc než za celého člověka. Necelých pět milionů korun. Za tu cenu máte Ferrari 430, slušný byt v lepší čtvrti nebo sbírku tělních součástek, které může používat někdo jiný. Ledviny, šlachy, kosti, rohovky – pokoutní transplantační byznys má roční obrat kolem šestnácti miliard korun. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že deset procent všech transplantací se děje načerno. Což znamená šanci pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou čekat.

Proč je to nelegální

Věnovat někomu kus vlastního pajšlu je víceméně O. K. Nicméně zařídit si lidské řeznictví a šmelit s orgány zůstává protizákonné. V Česku navíc nejsou pro místní kšefty s orgány ideální podmínky. Pokud totiž průkazně nepotvrdíte, že v případě smrti nesouhlasíte s odběrem orgánů, berou vás automaticky jako dárce a doktoři se vašich milých pozůstalých ani nemusí ptát. Na rozdíl od Ameriky. Nemá smysl ani pobíhat po lékařských fakultách a s otevřenou peněženkou nabízet pro studijní účely mrtvoly kámošů motorkářů. Vzhledem k cenám českých pohřbů mají pořád dost nabídek gratis.

Ledvinky načerno

„Vyoperovat ledvinu z živého dárce není nijak zvlášť složité, ale neslyšel jsem, že by se to v Česku provádělo načerno,“ řekl FHM lékař z transplantologického oddělení, který si přál skrýt identitu. „Transplantačních center je u nás pár, určitě by se to rozneslo.“ Takže jestli se vám nechce čekat, až na vás z mezinárodního registru vypadne vhodný orgán, zbývá zajet si pro něj na východ. Čína, Indie, Pákistán.

Lepší orgán načerno než smrt?

Možná. Pokud ovšem nekoupíte orgán, z nějž chytíte nemoc, která vás stejně brzy zabije. Jako v případě zákazníků Michaela Mastromarina z USA. Michaela obvinili z ilegálního obchodu s orgány poté, co se provalily jeho kšefty s pohřební společností – funebrák inkasoval za odebírání tělních částí od lidí, kteří si je chtěli nechat i po smrti. No a v pár kouscích se pak našly různé typy žloutenek a syfilis. Na Východě zase své ledviny prodávají chudáci, kteří chtějí zachránit rodinu před smrtí hladem, dostanou jen zlomek ceny, kterou zaplatíte vy, a končí jako mrzáci. Takže záleží na tom, jestli máte na takovou ledvinu žaludek.

JÁTRA

Bezkonkurenční Indie. Pěkná měkká jatýrka tu dostanete už za 75 000 Kč, zatímco jinde ve světě vysolíte přes tři miliony.

LEDVINA

Pákistánu se mezi sběrateli orgánů přezdívá ledvinový bazar. Ročně se tu vymění kolem dvou tisíc kousků – většinou cizincům. Kvalitní filtr tekutin tu seženete pod 100 000 Kč. Takže chlápek, který v Česku nedávno veřejně nabízel svou ledvinu za 300 000 Kč, bude muset nabídnout bonus, nebo přizpůsobit cenu asijským značkám. Ve filipínské Manile navíc seženete ledviny ještě levněji – klidně i za 20 000 Kč.

SRDCE

Čína. Za transplantaci hlavní pumpy zaplatíte necelé dva miliony korun. Takže jestli to spěchá a už nemáte to srdce čekat… Číňané se navíc v poslední době snaží omezit divokou transplantační řezničinu, takže se vězňů možná před smrtí zeptají. Možná.

PLÍCE

Jestli vám nevadí, že pravděpodobně pocházejí z popravených vězňů, připravte si za čínský exemplář něco kolem 2 000 000 Kč. Jihoafrická verze vás vyjde prakticky na dvojnásobek.

(red)