Noví OK Go a nejlepší alba února '10 + skvělá videa

1. OK GO

Of The Blue Colour Of The Sky

Když se na vaše video podívalo 47 milionů lidí na YouTube, poslední, co vás asi napadne pro náplň nové desky, bude psychedelický funk… Chicagské OK Go všichni znají díky kultovnímu videu Here It Goes Again, které zachycuje na běžeckých pásech cvičící hudebníky obdařené netušeným choreografickým nadáním. Těžko přebijete něco takového.

Na téhle desce kapela odhodila všechny finanční zábrany, najala producenta Flaming Lips Dava Friedmanna a natočila album psycho funku připomínající Prince z období Purple Rain. Nejvíc je to slyšet v I Want You So Bad I Can’t Breathe, přetékající něžnými falzety až po funky nářez ve White Knuckles. OK Go se občas vydají i jiným směrem – End Love připomene novovlnné kapely z 80. let, akustická Last Leaf zní téměř jako country balada a Back From Kathamandu vzdáleně připomene Lennona. Nejlepší skladbou je hitová This Too Shall Pass (hodně ujeté video k téhle skladbě najdete tady ) s chytlavým refrénem a úvodní WTF? v princeovském 5/4 taktu. Kapela se nijak netají svými vlivy, kde se na seznamu mezi mnohými dalšími objevují Pink Floyd, Beatles, Lenny Kravitz, Kinks a již zmíněný Prince. Název desky Of The Blue Colour Of The Sky se vztahuje na pověru z 18. století, kdy se věřilo, že modré světlo má léčivé účinky. Pokud se zaposloucháte do textů, tak vztahy, o kterých OK Go zpívají, budou léčení rozhodně potřebovat. Jestli se chcete vrátit do psychedelických 60. let a soulu 70. let, OK Go vás rádi vezmou na výlet. Nesmí vám ale vadit, že většina písní desky zní jako někdo jiný než OK Go. Kapela trochu nemoudře usoudila, že je potřeba svůj zvuk neustále vyvíjet a nechat se ovlivnit svými vzory, trochu ale pozapomněla na to nejdůležitější – aby zněla jako OK Go.