Italská primadona Alena Šeredová

Jaké to je být v Itálii hvězdou?

Dost náročné. V každém italském pořadu jsou nejen pěkné ženy, ale ještě k tomu polonahé, takže být v Itálii hvězdou znamená promýšlet pokaždé, když jdeš do televize, co na sebe, aby sis nevzala náhodou něco, co měl na sobě už někdo před tebou. Ale jinak je to moc příjemné, protože Italové jsou přejícní. A vřelí.

Pronásleduje tě v Itálii bulvární tisk?

Především funguje úplně jinak. Bulvár nenapíše nic, k čemu nemá v ruce důkaz. Když jsme s manželem ještě oficiálně nechodili, jeli jsme do Monte Carla a šli jsme na pláž. Nikde nikdo, tak jsem si sundala podprsenku – a všechny ty fotky, které vyšly v Čechách, znáš. A toho fotografa jsme ani neviděli! Nemůžeš říct, že to nejsi ty, když mají důkazy.

Umíš dobře italsky? Jak ses naučila?

Tak, že jsem poslouchala lidi, dívala se na televizi – a účinkovala v pořadu, kde nikdo nemluvil anglicky. Abych vůbec věděla, co po mně kdo chce, musela jsem se snažit.

Kolik umíš jazyků?

Plynule mluvím anglicky a italsky, trochu německy, ve škole jsem ještě měla ruštinu a španělštinu.

Takže trochu odporuješ představě, že modelky moc rozumu nepobraly…

Modelky, i když jsou třeba hloupé, tak se cizí jazyk naučí. Nic jiného jim nezbývá.

Žiješ teď v Itálii. Chodí tam po ulici víc pěkných chlapů než u nás?

Čechy od Italů hned rozeznáš. Italové se umějí líp oblékat, jsou elegantnější, přes rameno nosí pulover… Nenavlíknou si na sebe jen tak nějaké reklamní tričko a nevyrazí v něm do světa.

Prožíváš právě krásný vztah. Tvůj partner ti přichystal svatbu mezi beduíny. Jaký to byl pocit být – aspoň fiktivně – nevěstou?

Skvělý! Možná i proto, že v tom rituálu se strašně moc kouří vodní dýmka. Nevím, co do ní dávají, ale protože já jsem v životě nevykouřila ani cigaretu, byla jsem z toho jejich rituálu úplně unesená. A točila se mi hlava. Takže se dá říct, že se mi z té naší svatby zatočila hlava…!

Jak dlouho trvá vaše známost?

Seznámili jsme se 27. února.

Věříš na dlouhé známosti, nebo je lepší do toho praštit hned?

Věřím, že vztah může trvat dlouho bez papíru a ani není důležité se vdát… Navíc v Itálii je to strašně složité. Rozvést se můžeš až dva roky po sňatku a navíc to ještě další dva roky trvá. Takže svatba, kterou jsme měli, je ideální řešení.

Máš prstýnek?

Mám. Egyptský se scarabeem.

Žijete s Edem ve společné domácnosti?

Ano.

Máte nějakou dělbu domácích prací?

Máme uklízeče, takže domácí práce pro nás znamenají, kdo udělá snídani.

Jsi dobrá kuchařka?

Vařila jsem asi třikrát v životě, na to, jaká jsem kuchařka, by ses měla zeptat spíš Bořka (Slezáčka), protože on byl ta oběť, která to musela sníst… – a mě to hrozně nebaví.

Takže nezkusila jsi na manžela nějaké typicky české jídlo?

Ne, nechala jsem to na mamince. Zkusila to a musím říct, že česká kuchyně nebude pro Italy asi ideální.

Je pilířem vztahu sex?

(Alena se otáčí k manželovi a ptá se ho na to.) On říká, že i sex, ale hlavně je pilířem vztahu důvěra.

Jak by ses tedy postavila k nevěře partnera?